5 C 31/2021-73 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z [datum] se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobce odůvodňoval žalobu tím, že na něj původní věřitel [právnická osoba] [datum] postoupila pohledávku, která je předmětem žaloby, což bylo žalované oznámeno [datum]. K vlastnímu nároku žalobce uváděl, že žalovaná s původním věřitelem uzavřela elektronickými prostředky na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru s limitem [částka] [datum] s tím, že žalovaná postupně čerpala [částka] a zaplatila celkem [částka], když součástí smlouvy o úvěru bylo i ujednání o povinnosti splácet úvěr v minimální měsíční splátce 12,5 % z poskytnuté jistiny s minimálním poplatkem za čerpání [částka] měsíčně a smluvním úrokem 0,2833 % denně vždy k 30 dni v měsíci. Žalovaná byla o výši konkrétní splátky informována měsíčním výpisem z úvěrového účtu. Žalobce uvedl, že žalovaná se zavázala zaplatit v případě prodlení zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu 0,1 % denně. Dále žalobce uváděl, že přes upomínku z [datum] nebyl dluh uhrazen, došlo pouze k dílčím platbám s tím, že dluh činí [částka], podle vyúčtování z [datum], posledního výpisu z úvěrového účtu. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, přes výzvu soudu nesdělila, jakou částku doposud na dluh uhradila. 3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 4. Žalobce uzavřel s původním věřitelem společností [právnická osoba] ve smyslu § 1879 OZ smlouvu o postoupení pohledávek [datum], jejíž přílohou byl seznam postupovaných pohledávek (obsahující i pohledávku za žalovanou pod ID [číslo]) s tím, že o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna [datum] oznámením původního věřitele podle § 1883 OZ zaslaného dle podacího archu poštou. Žalobce je tedy aktivně legitimován oprávněn domáhat se žalované částky u soudu. 5. Ve vztahu k vlastnímu předmětu řízení je ze smlouvy o úvěru z [datum], uzavřené podle § 562 OZ elektronickými prostředky na dálku, ve spojení s § 1820 až 1828 OZ, kdy se žalovaná zaregistrovala na webových stránkách žalobce [příjmení], sdělila žalobci své údaje – email, č. telefonu, č. bankovního účtu a získala přístupové údaje do systému, zřejmé, že následně požádala dne [datum] poskytnutí revolvingového úvěru podle § 2395 až 2400 OZ s úvěrovým limitem [částka] s tím, že původní věřitel úvěr schválil poté, co žalovaná souhlasila s textem úvěrové smlouvy a všeobecnými obchodními podmínkami a to formou podpisu smlouvy, prostřednictvím vložení sms kódu, zaslaného původním věřitelem žalované, který byl vložen ve webovém prostředí do příslušného smluvního formuláře. Smlouva byla uzavřena na neurčito. Obsahem úvěrové smlouvy bylo poskytovat průběžně žalované peněžní prostředky bezhotovostním převodem na účet žalované u ČSOB č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] proti povinnosti žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách vždy k 30. dni minimálně 12,5 % z poskytnuté jistiny s minimálním poplatkem za čerpání [částka] měsíčně a navýšením o smluvní úrok 0,2833 % denně při stanovené RPSN 262,91 % ročně. O konkrétní výši splátky žalovaná byla vyrozumívána pravidelným měsíčním výpisem z úvěrového účtu. Z obsahu úvěrové smlouvy a všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že v případě prodlení byl oprávněn věřitel požadovat zákonný úrok z prodlení podle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2003 Sb. § 1, 2 a) a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně podle § 2048 až 2050 OZ a v případě prodlení konečně smluvní pokuta 10 % z dlužné jistiny týdně, a minimálně [částka] za jednu upomínku. Současně bylo sjednáno, že žalovaná bude hradit poplatky dle sazebníku poplatků. Věřitel měl oprávnění zesplatnit celý úvěr v případě prodlení se splacením dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší dvou měsíců. 6. Z měsíčních výpisů z úvěrových účtů a současně potvrzení o převedení plateb z bankovního účtu původního věřitele případně přes službu [webová adresa] za období od října 2016 do listopadu 2019 je zřejmé, že žalovaná postupně čerpala finanční prostředky v celkové výši [částka] a to bezhotovostním převodem. Současně je také zřejmé, že od listopadu 2019 do května 2019 byla žalovaná opakovaně trvale v prodlení s úhradou měsíční splátky a nastaly tak podmínky pro zesplatnění. Žalovaná byla předžalobní upomínkou z [datum], zaslanou dle podacího archu téhož data vyzvána k zaplacení dluhu s tím, že dluh vyúčtovaný žalobcem ve výši [částka] neuhradila. Pokud jde o to, jaká částka byla žalovanou celkem zaplacena, žalovaná se k této otázce přes opakovanou výzvu soudu nevyjádřila. Z vyjádření žalobce vyplývá, že do postoupení pohledávek žalovanou bylo zaplaceno [částka] a po postoupení pohledávek [částka], tedy celkem [částka]. 7. Soud se zabýval posouzení platnosti úvěrové smlouvy z hlediska nastavení jejích podmínek s tím, že dospěl k závěru, že smluvená výše úrokové sazby 103,4 % ročně (přepočtený denní úrok 0,2833 %) je v rozporu s dobrými mravy a to s ohledem na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, jenž připouští sjednání smluvního úroku maximálně ve výši trojnásobku běžného úroku poskytovaného bankami v daném období a místě. Z centrální databáze ČNB na webových stránkách [příjmení] [jméno] [číslo] UK 1 a B [číslo] UK 19 vyplývá, že obvyklá úroková sazba pro úroky k dubnu 2018 na spotřebu domácnostem činila 8,93 % RPSN a smluvní úroková sazba pro revolvingové úvěry domácnostem 12,3 %. Maximální přípustná úroková sazba tedy činila 36,9 %. V tomto ohledu je tedy zřejmé, že výše smluvního úroku je v rozporu s dobrými mravy a rovněž výše RPSN není obvyklá a je několikanásobně vyšší než obvyklá výše. K tomu je třeba přičíst i další podmínky smlouvy, které jsou jednostranně zatěžující, pokud jde o dlužníka v případě porušení povinností týkající se smluvního ujednání o smluvní pokutě, zákonného úroku z prodlení, další smluvní pokutě a poplatku za upomínky. V této souvislosti má soud za to, že smlouvu je třeba posuzovat podle § 580 OZ jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když smlouvu je nutno posuzovat jako celek, jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu ve smyslu nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4084/2012 z [datum] a I. ÚS 199/2011 z [datum] a proto je na místě, aby se účastníci vypořádali v režimu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 OZ a § 2993 OZ s tím, že žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek a je povinna vrátit to, co plnila. V posuzované věci soud vycházel z toho, že celkem, což bylo prokázáno, že žalovaná čerpala [částka] a zaplatila [částka]. Rozdíl [částka] je žalovaná povinna vrátit, v tomto rozsahu je žaloba, co do základu důvodná. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, zde má soud za to, že nárok na něj žalobci vznikl ve smyslu § 1970 OZ a § 1, 2a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve smyslu § 573 OZ po uplynutí tří dnů od fikce doručení předžalobní upomínky zaslané [datum]. V tomto směru byl úrok z prodlení zákonný přiznán od [datum]. Ve zbytku, pokud jde o požadovanou jistinu, jak je uvedeno pod výrokem II. a zákonný úrok z prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 8. Pokud je o náklady řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř. s tím, že žalobce byl z podstatné části ve věci úspěšný a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů řízení představovaná zaplaceným soudním poplatkem [částka], náklady právního zastoupení za čtyři úkony právní služby po [částka] podle § 7 advokátního tarifu (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby, doplnění žaloby) s navýšením o tři režijní paušály podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a dále s navýšením o 21 % DPH z [částka], tedy částku [částka] Celkem bylo přiznáno [částka]. Lhůta k zaplacení byla u obou výroků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř..