5 C 80/2021-38 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ původní věřitel“), která následně předmětnou pohledávku postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Na základě smlouvy o úvěru původní věřitel poskytl žalované dne [datum] bezhotovostně finanční prostředky ve výši [částka] se splatností ke dni [datum]. Žalobce dále uvedl, že žalovaná na takto vzniklý dluh původnímu věřiteli ani žalobci dosud ničeho neuhradila, a proto žalobce požadoval úhradu jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum], do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že skutečně smlouvu o úvěru s původním věřitelem dne [datum] uzavřela, není ale pravdou, že by nesplácela, naopak zaplatila původnímu věřiteli celkem částku [částka] s tím, že peníze byly převáděny v období od srpna 2016 do listopadu 2018, tj. ještě před postoupením pohledávky žalobci, vždy na jeden z běžných účtů původního věřitele, jako variabilní symbol uváděla žalovaná své rodné číslo. 3. Žalobce byl přípisem ze dne [datum], který byl řádně doručen do datové schránky zástupce žalobce, vyrozuměn o obraně žalované proti žalobě, žalobce však na toto nijak nereagoval. 4. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalobce a zástupce žalobce, který zaslal dne [datum] omluvu z nařízeného jednání a netrval na osobní účasti na jednání. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 5. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ustanovením § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna původním věřitelem oznámením ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 1882 o.z., které bylo žalované odesláno dle podacího lístku dne [datum]. 6. Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z., kdy se žalovaná nejprve v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami původního věřitele zaregistrovala na webových stránkách původního věřitele. Na základě uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout částku [částka], což splnil dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalované, jak je zřejmé z dokladu o převodu částky [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve lhůtě 30 dní, tj. nejpozději do [datum], a to s navýšením o smluvní poplatek [částka], který měl pokrývat administrativní činnost v souvislosti s poskytnutím úvěru, měsíční procentní sazba úvěru tak činila 30,48 %, RPSN 2 348,22 %. Dále ze smlouvy vyplývá oprávnění původního věřitele předčasně zesplatnit úvěr a v případě prodlení se splácením požadovat po žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % týdně ze sjednaného poplatku a dále úhradu poplatků za upomínky, a to za písemnou upomínku [částka], za telefonickou [částka], za e-mailovou [částka] a za upomínku ve formě SMS pak [částka]. 7. Z potvrzení o platbě ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a z [datum] je zřejmé, že žalovaná uhradila 5x [částka] na účet původního věřitele č. [bankovní účet] s uvedením rodného čísla žalované jako variabilním symbolem. Dále pak z výpisu z účtu žalované vedeného u ČSOB za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná uhradila na účet původního věřitele č. [bankovní účet] částku [částka], z výpisu z účtu vedeného u ČSOB za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná uhradila na účet původního věřitele č. [bankovní účet] částku [částka] a z výpisu z účtu vedeného u ČSOB za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná uhradila na účet původního věřitele č. [bankovní účet] částku [částka]. 8. Soud se zabýval posouzením platnosti úvěrové smlouvy z hlediska nastavení jejích podmínek s tím, že dospěl k závěru, že smluvená výše úrokové sazby 356 % ročně (přepočtený poplatek 2 405 Kč/30 dní x 365 dní děleno 80) je v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, jenž připouští sjednání smluvního úroku maximálně ve výši trojnásobku běžného úroku poskytovaného bankami v daném období a místě. Z centrální databáze ČNB na webových stránkách [příjmení] [jméno] [číslo] UK 1 a B [číslo] UK 3 vyplývá, že obvyklá úroková sazba pro úroky k srpnu 2016 na spotřebu domácnostem činila 11,09 % RPSN a smluvní úroková sazba pro revolvingové úvěry domácnostem 10,9 %. Maximální přípustná úroková sazba tedy činila 33,27 %. V tomto ohledu je tedy zřejmé, že výše smluvního úroku je v rozporu s dobrými mravy a rovněž výše RPSN není obvyklá a je několikanásobně vyšší než obvyklá výše. K tomu je třeba přičíst i další podmínky smlouvy, které jsou jednostranně zatěžující, pokud jde o dlužníka v případě porušení povinností týkající se smluvního ujednání o smluvní pokutě, zákonného úroku z prodlení, poplatku za prodloužení splatnosti. V této souvislosti má soud za to, že smlouvu je třeba posuzovat podle § 580 OZ jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když smlouvu je nutno posuzovat jako celek, jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu ve smyslu nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4084/2012 z [datum] a I. ÚS 199/2011 z [datum], a proto je na místě, aby se účastníci vypořádali v režimu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a § 2993 o.z. s tím, že žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek a je povinen vrátit to, co plnil. V posuzované věci však soud vycházel z toho, že žalovaná uhradila původnímu věřiteli ještě před tím, než došlo k postoupení pohledávky žalobci celkem částku [částka], tj. více než jí bylo původním věřitelem poskytnuto. Z tohoto důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl ve věci neúspěšný, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení nepožadovala.