3 C 209/2022-47 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 68 224 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným došlo dne [datum] poté co původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr k uzavření Smlouvy [číslo] s produktovým názvem [anonymizována dvě slova] [ulice] v hotovosti měsíční [anonymizováno] [rok], jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 45 000 Kč, když žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 38 969 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba; úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 83 969 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 4 665 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 4 664 Kč. Žalovaný na pohledávku původního věřitele uhradil celkem částku ve výši 41 845 Kč, a to platbami v období od [datum] do poslední platby ze dne [datum]. Uhrazené platby byly započteny ve výši 19 967,79 Kč na jistinu 45 000 Kč, která tak byla ponížena na 25 032,21 Kč. Další uhrazené platby ve výši 21 877,21 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 38 969 Kč, které byly poníženy na 17 091,79 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni [datum] a je po žalovaném požadována pouze v částce 22 500 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 1 425,35 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 3 600 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k datu úplaty [datum] a o tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 69 649,35 Kč sestávající z jistiny 25 032,21 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 17 091,79 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 425,35 Kč a sankčních poplatků ve výši 3 600 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 69 649,35 Kč, a to nejpozději do [datum]. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 25 032,21 Kč jdoucí ode dne [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 25 032,21 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 68 224 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 425,35 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % p.a. z jistiny 25 032,21 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 25 032,21 Kč ode dne [datum] do zaplacení. 2. Během ústního jednání konaného dne [datum] žalobkyně odkázala na žalobní návrh ve znění svého vyjádření ze dne [datum] a dále uvedla, že v mezidobí k žádné úhradě ze strany žalovaného nedošlo. 3. Žalovaný se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřil, k ústnímu jednání se nedostavil a ze zdravotních důvodů svoji neúčast omluvil. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který byl předán k doručení dne [datum], jak je patrné z potvrzení o podání. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 45 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že mu uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se proti tomu zavázal půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 38 969 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 665 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 4 664 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 140,51 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni [datum] ve výši 44 668 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši 11 160 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dopisem ze dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z potvrzení o podání, avšak žalovaný i přesto na dlužné částce neuhradil ničeho. 6. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 12. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (Tabulka B1 .1.5) plyne, že r