3 C 253/2021-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % představující bezdůvodné obohacení na straně žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále též jen jako„ původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila na základě smlouvy ze dne [datum] žalobkyni. Původní věřitel poskytl žalované na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku [částka] spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] a odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Dále si žalovaná ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku (odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby) se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když dosud na smlouvu [číslo] uhradila pouze [částka]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v návrhu, žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Současně původní věřitel dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku odeslán žalované dne [datum], splnil svoji informační povinnost vůči žalované týkající se postoupení pohledávky. 4. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku [částka] s tím, že žalované byla celá částka předána v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčenou částku vrátit spolu s navýšením o [částka] (představující úrok za půjčené peněžní prostředky a odměnu za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek) a dále spolu s částkou [částka] za doplňkovou službu životního pojištění, to vše v 58 týdenních splátkách po [částka]. V návaznosti na délku splátek byla ve smlouvě stanovena úroková sazba 23,72 % ročně a RPSN 204 %. 5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 6. Soud shora uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal absolutně neplatnou, když v době uzavření smluv, tj. v listopadu roku 2017 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,18 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 27,54 % p.a. Smluvní úrok byl dle smluvních podmínek stanoven ve výši 23,72 % ročně, k tomu je však pro posouzení platnosti smlouvy třeba uvažovat tuto jako celek s veškerými náležitostmi. Ve smluvních podmínkách je dále mj. stanoveno, že výše RPSN činí 204 %. Přestože RPSN není totéž, co je úrok, je zřejmé, že celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec poskytnuté částky úvěru, přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z., neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutý úvěr, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. [příjmení], kterou měla žalovaná uhradit, dosahuje ve svém souhrnu, i přes nezapočtení poplatku za pojištění Credit Life, jakožto zákazníkem volitelné položky, 74 % jistiny. Soud tedy uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] představující nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], zaslané poštou dne [datum], tj. [datum]. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od [datum] tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit úroky z prodlení od data následujícího po postoupení pohledávky. 7. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po [částka]. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. [částka]. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka].