3 C 26/2022-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a také zaplacení částky [částka] coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen jako„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku [částka] spolu s příslušenstvím úvěru ve výši [částka], které spočívalo v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to v 17 měsíčních splátkách po [částka]. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Následně původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem, zatímco žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od téhož dne, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který byl předán k poštovní přepravě dne [datum], jak je patrné z podacího archu. 4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ve spojení s přílohou [číslo] kterou tvoří předpis splátek, je zřejmé, že smluvní strany uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku [částka], přičemž podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že uvedená částka mu byla předána v hotovosti v místě jeho bydliště. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem [částka] v 17 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. První splátku byl přitom žalovaný povinen uhradit do měsíce od podpisu smlouvy, tj. do [datum], a každá další splátka byla splatná vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční zápůjční úroková sazba činí 15 % a RPSN 270,48 %. 5. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil pouze částku ve výši [částka], která odpovídá dvěma řádně uhrazeným splátkám. Tuto úhradu původní věřitel poměrně alokoval na jistinu a smluvně ujednané příslušenství pohledávky podle přílohy [číslo] smlouvy o úvěru. Protože na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši [částka] a na smluvně ujednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši [částka], požaduje žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil na nesplacené jistině částku [částka], dále pak požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum], jakožto dne následujícího po datu účinnosti postoupení pohledávky, do zaplacení, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (z částky [částka] za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok ve výši [částka], který je tvořen součtem nesplaceného úroku [částka], nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru [částka], nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru [částka], nesplaceného inkasního poplatku [částka] a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši [částka], a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a konečně i částku [částka] jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % za období od [datum] do [datum] z nesplacené jistiny pohledávky. Žalobkyně podacím lístkem ze dne [datum] prokázala, že žalovanému zaslala poštou předžalobní upomínku. 6. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Především se zabýval platností sjednané výše smluvního úroku, který musí být co do své výše stanoven tak, aby nebyl v rozporu s dobrými mravy. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 7. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v květnu 2019 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR 8,62 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 25,86 % p.a. V daném případě však RPSN činí 270,48 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši [částka] o [částka] při délce zápůjční doby 17 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daných obdobích a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z. Smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutí úvěru, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy, když částka, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 109,1 % zapůjčené jistiny. Soud tedy uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] představující nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru ([částka] – uhrazených [částka]). Pokud jde o prodlení, v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla žalovanému žalobkyní uložena povinnost uhradit dlužnou částku nejpozději do [datum]. Od [datum] tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v žalobkyní požadované výši. Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky. 8. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky [částka] na [částka] dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, zbývá ta