3 C 328/2021-29 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo]. Fúzí sloučením se dne [datum] stala právním nástupem spol. [právnická osoba], [IČO], spol. [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále též jen jako„ původní věřitel“). Původní věřitel poskytl žalované na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku [částka] spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smluvních podmínek jako nedílné součásti smlouvy a spolu s odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Dále si žalovaná ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku (odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby) se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje dnem [datum] a končíce dnem [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když dosud na smlouvu [číslo] uhradila pouze [částka]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v návrhu, žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Současně původní věřitel dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku odeslán žalované dne [datum], splnil svoji informační povinnost vůči žalované týkající se postoupení pohledávky. 4. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] resp. smlouva o spotřebitelském úvěru (označovaném zkratkou„ půjčka“) ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku [částka] s tím, že žalované byla celá částka předána v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčenou částku vrátit spolu s navýšením o [částka] (představující poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], úrok ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) a dále spolu s částkou [částka] za zařazení do pojišťovacího programu (pojištění Credit Life), to vše v 58 týdenních splátkách po [částka]. V návaznosti na délku splátek byla ve smlouvě stanovena úroková sazba 23,72 % ročně a RPSN 75,72 %. Žalobkyně dále prokázala, že žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 6. Soud shora uvedenou smlouvu o půjčce shledal absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy, tj. v únoru 2016 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 11,95 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 35,85 % p.a. Smluvní úrok byl dle smluvních podmínek stanoven ve výši 23,72 % ročně, k tomu je však pro posouzení platnosti smlouvy třeba uvažovat tuto jako celek s veškerými náležitostmi. Ve smluvních podmínkách je dále mj. stanoveno, že výše RPSN činí 75,72 %. Přestože RPSN není totéž, co je úrok, je zřejmé, že celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec poskytnuté částky úvěru, přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z., neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutý úvěr, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. [příjmení], kterou měla žalovaná uhradit, dosahuje ve svém souhrnu, i přes nezapočtení poplatku za pojištění Credit Life, jakožto zákazníkem volitelné položky, 74 % jistiny. Soud tedy uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Žalobkyni tak z důvodu absolutní neplanosti smlouvy vznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Soud tak ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] představující nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, resp. půjčky ([částka] – [částka], které žalovaná uhradila). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve třetí pracovní den po odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], zaslané poštou dne [datum], tj. [datum]. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od [datum] tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o půjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (úspěšná byla pouze z 33 %), proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.