3 C 335/2021-31 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou dle žalobního tvrzení uzavřel žalovaný se spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) dne [datum]. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky ve výši [částka], když žalovaný měl oproti tomu povinnost řádně hradit měsíční splátky ve výši [částka]. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr dne [datum]. Protože žalovaný nehradil měsíční splátky pravidelně, zesplatnil původní věřitel celý úvěr ke dni [datum]. Dle žalobního tvrzení je žalovaná částka [částka] tvořena jistinou ve výši [částka], odkoupeným úrokem ve výši [částka], odkoupenými poplatky ve výši [částka], odkoupenou smluvní pokutou ve výši [částka], náklady na vymáhání ve výši [částka], odkoupeným dlužným pojistným ve výši [částka]. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvádí, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, přičemž žalovaný úvěr čerpal v průběhu trvání smluvního vztahu, a to ve výši [částka], přičemž souhrnně na tento úvěr uhradil částku ve výši [částka] Poslední úhradu ze strany žalovaného eviduje žalobkyně dne [datum]. Upozornění na důsledky neuhrazení dluhu v podobě odstoupení od smlouvy a zesplatnění celého poskytnutého úvěru obdržel žalovaný ve výzvě ze dne [datum]. Dne [datum] došlo mezi žalobkyní a původním věřitelem k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, o kterou žalobkyně opírá svou aktivní legitimaci. Oznámení o postoupení pohledávky spolu s předžalobní výzvou k plnění bylo žalovanému zasláno dne [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od téhož dne, ve spojení s předávacím protokolem ze dne [datum] a potvrzením o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Současně původní věřitel, spol. [právnická osoba], splnil svou informační povinnost vůči žalovanému, když dopisem ze dne [datum], který byl předán k poštovní přepravě téhož dne, oznámil žalovanému postoupení pohledávky vzniklé za žalovaným spol. [právnická osoba] 4. Na podkladě listin založených ve spise dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož byla mezi původním věřitelem a žalovaným dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] které bylo dle žalobního tvrzení následně přiděleno [číslo] pro revolvingový úvěr (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem poskytnutým ke dni podpisu smlouvy [částka]. Naproti tomu se žalovaný smlouvou zavázal uhradit počet splátek v závislosti na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a na výši úhrad žalovaného, přičemž celková výše měsíční splátky byla ujednána jako minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce korun nahoru, nejméně však [částka]. Datum splatnosti byl ujednán jako 17. den v měsíci. RPSN bylo stanoveno ve výši 35,58 % a základní roční úroková sazba (pohyblivá) s platností ke dni podpisu smlouvy byla stanovena ve výši 23,76 %. Pro případ prodlení s úhradou splatné splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Z výpisu z úvěrového účtu a výběru transakcí má soud za prokázané, že žalovaný celkem v rámci revolvingového úvěru načerpal částku [částka] a celkem v průběhu trvání smluvního vztahu uhradil částku ve výši [částka]. Protože žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, původní věřitel celý úvěr zesplatnil ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum], jak plyne z dopisu o odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] jehož součástí byla i poštovní poukázka typu A. Tímto dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] složené z částky [částka] jako dlužných měsíčních splátek úvěru, částky [částka] jako úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, částky [částka] jako smluvní pokuty za prodlení a částky [částka] jako náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. V průběhu řízení žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by dluh uhradil ani jinak žalovaný nárok nezpochybnil. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou žalovaný nereagoval. 5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 6. Shora uvedenou uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy [číslo] resp. později přidělené [číslo] tj. v listopadu 2017 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,18 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 27,54 % p.a. V daném případě však RPSN činí 35,58 %. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]). Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o.z. a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] (nesplacená jistina). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], zaslané poštou téhož dne, tj. [datum]. Od [datum] tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit úroky z prodlení v době do účinného oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, jakož i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch v poměru 74 % (neúspěšná byla z 26 %), když požadovala včetně příslušenství, tedy zákonné