4 C 100/2022-32 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 73 237,24 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným došlo dne [datum] poté co původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr k uzavření Smlouvy [číslo] s produktovým názvem P C [ulice] v hotovosti měsíční 02/ 2019, jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 40 000 Kč, když žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 34 341 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba; úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 74 341 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 4 131 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 4 114 Kč. Žalovaný na pohledávku původního věřitele uhradil celkem částku ve výši 16 524 Kč, a to platbami ze dne [datum] a ze dne [datum] v obou případech ve výši 4 200 Kč a platbou ze dne [datum] ve výši 8 124 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 7 429,91 Kč na jistinu 40 000 Kč, která tak byla ponížena na 32 570,09 Kč. Další uhrazené platby ve výši 9 094,09 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 34 341 Kč, které byly poníženy na 25 246,91 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni [datum] a je po žalovaném požadována pouze v částce 20 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 1 829,30 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k datu úplaty [datum] a o tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 77 066,54 Kč sestávající z jistiny 32 570,09 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 20 467,15 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 829,30 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 77 066,54 Kč, a to nejpozději do [datum]. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 32 570,09 Kč jdoucí ode dne [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 32 570,09 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 75 237,24 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 829,3 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % p.a. z jistiny 32 570,09 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 32 570,09 Kč ode dne [datum] do zaplacení. 2. Během ústního jednání dne [datum] žalobkyně odkázala na žalobní návrh a navrhla, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 3. Žalovaný se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který byl předán k doručení dne [datum], jak je patrné z potvrzení o podání. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč s tím, že se však jedná o refinancování zápůjčky, a proto část zápůjčky ve výši 10 350 Kč bude použita na splacení zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] tedy žalovanému byla vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy částka 29 650 Kč coby částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky ze smlouvy [číslo]. Žalovaný ve smlouvě zvolil přistoupení k volitelnému doplňkovému pojištění, za které činila celková částka pojistného 2 322 Kč. Celková dlužná částka sestávající z poskytnuté zápůjčky, poplatku za zápůjčku, který byl stanoven ve výši 32 019 Kč (sestávající se z těchto položek: úrok ve výši 9 803 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 404 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 812 Kč) a částky pojistného činila 74 341 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 131 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 4 114 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 127,49 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni [datum] ve výši 37 392 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši 8 597 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dopisem ze dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z potvrzení o podání, avšak žalovaný i přesto na dlužné částce neuhradil ničeho. 6. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uz