4 C 240/2022-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 257 281,70 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru reg. [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 11,75 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele i Sazebník poplatků. Žalobkyně dále uvedla, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splatných splátek v souladu s čl. 8 bodem 8.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 9 bodem 9.1 písm. f) Podmínek úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Dlužná částka k [datum] činila 296 403,44 Kč, a to v následujícím členění: jistina 249 681,95 Kč, poplatky 7 599,75 Kč, smluvní úrok 31 386,30 Kč a úrok z prodlení 7 735,44 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že jí vznikl dle části„ Splácení úvěru“ ve spojení s částí„ Parametry úvěru“ smlouvy nárok na smluvní úrok ve výši 11,75 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru ponižované o jednotlivé splátky na jistinu od jejího čerpání až do jejího zaplacení a rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z výše neuhrazené jistiny ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky až do jejího zaplacení. Nárok na úhradu poplatků vznikl žalobkyni v souladu s částí„ Parametry úvěru“ a„ Poplatky a ceny“ smlouvy a ve spojení s čl. 24 VOP a Sazebníkem poplatků. Jelikož ani přes opakované výzvy žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, předala věc právnímu zástupci. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně žalovaného prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o úvěru označené registračním [číslo] (dále též jen„ smlouva“) má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč. Doba trvání úvěru byla ujednána jako 72 měsíců a splatnost byla stanovena na [datum]. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 11,90 % ročně, RPSN činila 12,65 %. Výše měsíční (anuitní) splátky činila 5 907 Kč měsíčně. Smlouvou žalovaný vyjádřil souhlas se svým zařazením do volitelného kolektivního pojištění ke spotřebitelským úvěrům za cenu dle Sazebníku, přičemž dle parametrů úvěru tato činila 300 Kč měsíčně. Poplatky a ceny za bankovní služby byly uvedeny ve výňatku ze Sazebníku, který byl nedílnou součástí smlouvy. Z interního účetního dokladu žalobkyně s datem zúčtování účetního případu ze dne [datum] plyne, že toho dne byla ve prospěch účtu č. [bankovní účet] převedena částka 300 000 Kč. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných od dne [datum] bylo zjištěno, že čl. 8 odst. 8.1 písm. a) byl mezi výčet případů považovaných za porušení smlouvy zařazen i bod prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy a dle čl. 9 odst. 9.1 písm. f) byla žalobkyně oprávněna v případě porušení smlouvy požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti, které k datu [datum] představovaly částku 55 420,04 Kč, a to vzhledem k neplnění podmínek smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Pro případ neuhrazení dlužné částky ve lhůtě do [datum] informovala žalobkyně žalovaného, že ke dni [datum] nastane splatnost celé pohledávky a přistoupí k jejímu vymáhání soudní cestou. Historickým výpisem úvěru (jako speciálním softwarem žalobkyně reflektujícím výši pohledávek za žalovaným) ze dne [datum] žalobkyně doložila výši zůstatku úvěru 249 681,95 Kč, výši splatných úroků 31 386,30 Kč, výši pokuty z prodlení 7 735,44 Kč a výši úvěrových poplatků 7 599,75 Kč. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanému zaslala prostřednictvím právní zástupkyně předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla dána k doručení téhož dne, jak je patrné z potvrzení o podání. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 8. Ze shora uvedených skutkových zjištění je zřejmé, že žalobkyně uzavřela s žalovaným v souladu s § 2395 o.z. úvěrovou smlouvu, a to ve formě spotřebitelského úvěru. V souladu s čl. 8 bodem 8.1 písm. a) ve spojení s čl. 9 bodem 9.1 písm. f) úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele jako součásti smlouvy žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Celková výše dlužné částky tak, jak je uplatněna v žalobě, vyplývá z historického výpisu k úvěru ze dne [datum], když je z něj zřejmá dlužná částka ve výši 257 281,70 Kč zahrnující nesplacenou jistinu úvěru ve výši 249 681,95 Kč a úvěrové poplatky ve výši 7 599,75 Kč. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na smluvní úrok z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala za období od [datum] do [datum] na výši 31 386,30 Kč a dále v nekapitalizované výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru 249 681,95 Kč od [datum] do zaplacení. Vedle toho žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jednak žalobkyní kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] částkou 7 735,44 Kč a jednak v nekapitalizované podobě od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně z částky 249 681,95 Kč. Žalobu soud shledal důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 285,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 292 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 257 281,70 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 920 Kč ve výši 6 073,20 Kč. 10. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému částku i náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.