4 C 71/2022-22 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se po žalované žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 37 185,87 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne [datum] poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr k uzavření Smlouvy [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno] [ulice] v hotovosti měsíční [číslo], jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 20 000 Kč, když žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek v částce 19 541 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 39 541 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 2 197 Kč, když první měsíční splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 2 192 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku ve výši 13 871,76 Kč, a to devíti platbami v období od [datum] do [datum]. Uhrazené platby byly započteny ve výši 5 735,75 Kč na jistinu 20 000 Kč, která tak byla ponížena na 14 264,25 Kč. Další uhrazené platby ve výši 8 136,01 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 19 541 Kč, které byly poníženy na 11 404,99 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni [datum] a je po žalované požadována pouze v částce 10 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 823,02 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k datu úplaty [datum] a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 38 008,89 Kč sestávající z jistiny 14 264,25 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 10 121,62 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 823,02 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 38 008,89 Kč, a to nejpozději do [datum]. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 14 264,25 Kč jdoucí ode dne [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 14 264,25 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaná ani následně neuhradila ničeho. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 37 185,87 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 823,02 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % p.a. z jistiny 14 264,25 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 14 264,25 Kč ode dne [datum] do zaplacení. 2. Během ústního jednání dne [datum] žalobkyně odkázala na žalobní návrh. Uvedla, že požaduje, aby bylo o žalobě rozhodováno na základě zásady pacta sunt servanda, kdy obě strany měly možnost si smlouvu před uzavřením přečíst a pokud by soud shledal výši úroku jako nepřiměřenou, navrhla, aby tento úrok moderoval na výši běžnou u bankovních ústavů v době poskytnutí úvěru. Žalobkyně navrhla, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. 3. Žalovaná se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání na její žádost odročený termín jednání doručeno dne [datum]. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který byl předán k doručení dne [datum], jak je patrné z potvrzení o podání. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 20 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 19 541 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 197 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 2 192 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 163,88 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni [datum] ve výši 17 253 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši 4 134 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z potvrzení o podání, avšak žalovaná i přesto na dlužné částce neuhradila ničeho. 6. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy,