8 C 358/2021-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 970,96 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 990 Kč, částky 217 Kč coby nákladů spojených s uplatněním pohledávky a částky 3 544 Kč coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se spol. [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 9 840 Kč s příslušenstvím do [datum]. Vůli uzavřít smlouvu o úvěru žalovaná projevila tzv. verifikační platbou provedenou ze svého účtu na účet původního věřitele. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na účet. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně a včas, tím jí vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Následně byla předmětná pohledávka, která je předmětem této žaloby, postoupena žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Celková hodnota pohledávky za žalovanou činila ke dni postoupení 13 534 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 840 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 544 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. [příjmení] paušální náhrady na upomínání představuje výši poplatků za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou. Žalobkyni tak nezbylo nic jiného, než příslušenství pohledávky v žalobě uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku, ve skutečnosti tato částka představuje náklady na upomínání ve výši 150 Kč. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 1 840 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, celkem 1 990 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 970,96 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum], z jistiny ve výši 8 000 Kč a dále náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. K nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky žalobkyně uvádí, že je specifikuje tak, že odchozí dopis činí 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 217 Kč, a to za cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 3 544 Kč, počítáno ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum], z dlužné jistiny pohledávky ve výši 8 000 Kč, do [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ode dne [datum], jakožto dni provedení úplaty za převod pohledávek, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který byl předán k poštovní přepravě dne [datum], jak je patrné z podacího archu. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla distančním způsobem ve smyslu čl. 10 obchodních podmínek původního věřitele ([anonymizováno] [rok] [číslo] (dále též jen„ podmínky“)) uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 8 000 Kč s termínem splatnosti dne [datum]. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 8 000 Kč, žalovaná se naproti tomu zavázala splatit celkem bez prodloužení částku 9 840 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 279,83 % a RPSN 1 141,2 %. Z výpisu z účtu [obec] spořitelny [číslo] bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] byla dne [datum] provedena platba ve výši 0,01 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Z výpisu z účtu [obec] spořitelny [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena ve prospěch účtu č. [bankovní účet] platba ve výši 8 000 Kč. Na str. 3 smlouvy bylo ujednáno, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Článkem [číslo] podmínek bylo stanoveno, že v případě prodlení klienta se splacením jakékoliv částky splatné dle smlouvy přesahujícím třicet dnů, je věřitel oprávněn pověřit vymáháním splatné částky jakoukoliv třetí osobu, kterou věřitel klientovi předem oznámí. Klient se zavazuje zaplatit věřiteli veškeré reálně vynaložené a dokladované náklady spojené s pověřením a angažováním třetí osoby k vymáhání částky dlužné klientem. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovanou byl učiněn jeden úkon, a to cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum]. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterážto byla předána k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z podacího archu. 5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjče