9 C 149/2021-26 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení dlužného nájemného a nedoplatku za energie v celkové výši [částka], a to z titulu nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ze dne [datum], na základě které žalobkyně jako vlastník přenechala žalované do užívání prostory [ulice] haly v objektu pro výrobu a skladování, které jsou součástí pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] o celkové výměře 105m2 a prostor pro parkování a nakládání o výměře 60m2 na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaná se oproti tomu zavázala platit měsíční nájemné ve výši [částka] včetně DPH vždy nejpozději do 15. dne měsíce, za který bylo nájemné hrazeno. Žalovaná žalobkyni dluží nájemné za období od 6/ 2020 do 1/ 2021 v celkové výši [částka], a dále spotřebu energie ve výši [částka] a [částka] za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Žalovaná však i přes výzvu žalobkyně na dlužné částce neuhradila ničeho, žalobkyně proto v souladu s čl. 3 smlouvy požaduje po žalované i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně, nejméně však [částka] za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřila. Výzva byla žalované doručena dne [datum] fikcí do datové schránky. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. §115a o.s.ř. Z obsahu provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalované jako nájemci k užívání prostory [ulice] haly v objektu pro výrobu a skladování, které jsou součástí pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] o celkové výměře 105m2 a prostor pro parkování a nakládání o výměře 60m2 na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. Účastníci si v nájemní smlouvě dohodli povinnost nájemce hradit vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce na účet pronajímatele nájemné ve výši [částka]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum] a fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované nájemné za období od června 2020 do ledna 2021 v celkové výši [částka]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum] a fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované za spotřebu energií za období od [datum] do [datum] celkem částku [částka]. Žalovaná však ve lhůtách splatnosti předmětné faktury neuhradila, a proto je povinna žalobkyni v souladu s čl. 3 nájemní smlouvy uhradit i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně. Žalobkyně prokázala, že žalované zaslala dne [datum] předžalobní výzvu. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena platná nájemní smlouva v souladu s ustanovením § [číslo] a násl., § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“). Uvedená nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna hradit žalobkyni za užívání prostor měsíčně nájemné. Splatnost nájemného byla sjednána měsíčně vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však řádně a včas neplatila sjednané nájemné a rovněž ani vyúčtování energií. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila ani neuvedla žádné skutečnosti na svou obranu proti žalovanému nároku, o jehož oprávněnosti co do základu ani výše jistiny tak soud neměl důvod pochybovat. V souvislosti s tím, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou nájemného a úhradou energií souvisejících s užíváním pronajatého prostoru, vznikl žalobkyni také nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně, a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobě tak bylo v plném rozsahu vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava věci, podání žaloby a předžalobní upomínka), které náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za jeden právní úkon, tj. celkem [částka], paušální náhrada výdajů v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby, tj. celkem [částka] a dále DPH 21 % ve výši [částka].