10 C 139/2023-21 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozsudku, jímž byla uložena povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 11 125 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro katastrální území Veveří, obec Brno, jehož součástí je stavba [adresa] - bytový dům, ve které se nachází byt [číslo] situovaný ve 4. podlaží, tj. byt v budově v [obec] na ulici [adresa], č. or. 13 (dále jen byt). Žalobce uzavřel dne 30. 5. 2019 se žalovaným nájemní smlouvu, na základě které žalobce přenechal žalovanému k užívání byt na dobu určitou od 1. 6. 2019 do 31. 5. 2020, přičemž žalovaný se zavázal za toto užívání hradit žalobci sjednané nájemné a zálohy na úhrady služeb spojené s užíváním bytu, a to vždy do konce měsíce, za který se nájemné hradí. Po uplynutí sjednané doby nájmu žalovaný užíval byt bez právního důvodu, přičemž byt vyklidil a předal žalobci až ke dni 27. 7. 2021. Od března 2020 však žalovaný žalobci nehradil sjednané nájemné a dále po skončení nájemního vztahu jeho náhradu v plné výši, a to až do faktického ukončení užívání bytu, tj. do dne 27. 7. 2021. Tohoto dlužného nájemného se žalobce domáhal žalobou ze dne 16. 12. 2021, které bylo vyhověno rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever č. j. 3 C 68/2022-20 ze dne 19. 5. 2022, který nabyl právní moci dne 15. 6. 2022. Vzhledem k tomu, že v době podání výše specifikované žaloby nebylo vyhotoveno vyúčtování služeb, spojených s užíváním bytu za rok 2021, nebyl nedoplatek na službách v době podání znám a nebyl proto žalobou uplatněn. Vzhledem k tomu, že toto vyúčtování však již bylo vyhotoveno, žalovanému dne 27. 4. 2022 zasláno a žalovaný tento nedoplatek neuhradil, domáhá se žalobce nedoplatku na službách za rok 2021 touto žalobou. V období roku 2021 činily skutečné náklady spojené s užíváním bytu (služby) celkem 30 544,22 Kč. Z této částky žalovaný v průběhu roku 2021 na platbách záloh uhradil 19 420 Kč, celkový nedoplatek za rok 2021 tak činí 11 125 Kč. Tento nedoplatek se stal splatným okamžikem splatnosti vyúčtování, tj. ke dni 31. 8. 2023, což plyne z vyúčtování zaslaného žalovanému žalobcem dne 27. 4. 2022. Žalobce dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z nedoplatku na vyúčtování ode dne následujícího po splatnosti. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 11. 10. 2022 se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé. 2. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 30. 5. 2019 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem bylo zjištěno, že žalobce přenechal žalovanému k užívání byt na dobu určitou od 1. 6. 2019 do 31. 5. 2020, přičemž žalovaný se zavázal za toto užívání hradit žalobci sjednané nájemné a zálohy na úhrady služeb spojené s užíváním bytu, a to vždy do konce měsíce, za který se nájemné hradí. Z informace o pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro katastrální území Veveří, obec Brno, jehož součástí je stavba [adresa] - bytový dům, bylo zjištěno, že jeho vlastníkem je žalobce. Z vyúčtování služeb za rok 2021 bylo zjištěno, že skutečné náklady spojené s užíváním bytu (služby) činily celkem částku 30 544,22 Kč, žalovaný v průběhu roku 2021 na platbách záloh uhradil částku 19 420 Kč, celkový nedoplatek za rok 2021 činí částku 11 125 Kč se splatností 31. 8. 2023. Z podacího archu bylo zjištěno, že vyúčtování služeb za rok 2021 bylo žalovanému zasláno dne 27. 4. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud věc posoudil po právní stránce tak, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nájemní smlouva podle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný měl povinnost platit za užívání bytu žalobci měsíčně nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu dle § 2246 a násl. o. z. a to ve výši a splatnosti sjednané v předmětné nájemní smlouvě. Žalovaný nesplnil svoji povinnost uhradit nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 11 125 Kč. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 11 125 Kč. V souladu s § 1970 o. z. má žalobce právo též na úrok z prodlení ve výši podle § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy nastala splatnost dlužné částky, tj. od 1. 9. 2022. 5. Soud dále s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 800 Kč, přičemž poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků činí 1 000 Kč. Žalobci proto soud uložil doplatit rozdíl v částce 200 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč a z žalobcem požadované náhrady ve výši 600 Kč, a to za předžalobní výzvu a písemné podání, respektive návrh ve věci samé po 300 Kč za jeden úkon nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.