3 C 406/2022-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 52 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se spol. [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“), smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr v původní výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 52 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti prostředky nevrátil, čímž se dostal do prodlení. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na kterých nejprve žalovaný zvolil parametry požadovaného úvěru, seznámil se s podmínkami poskytnutí úvěru, vyplnil registrační formulář a poté učinil návrh na uzavření smlouvy vůči původnímu věřiteli. Původní věřitel vyplatil žalovanému úvěr dne [datum] převodem z bankovního účtu na účet žalovaného č. [bankovní účet] platbou identifikovanou uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný k úhradě dlužné částky nepřistoupil ani přes upomínání a předžalobní upomínku zaslanou mu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalující a žalovanou stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas svým podáním ze dne [datum] a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který byl předán k poštovní přepravě téhož dne, jak je patrné z podacího lístku. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě, a to na dobu trvání 32 měsíců s tím, že žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr ve 32 splátkách po 695,14 Kč při úrokové sazbě 69,73 %, RPSN 97 % a celkové výši spotřebitelského úvěru 22 244,48 Kč. Ze smlouvy téhož čísla ze dne [datum] bylo zjištěno, že se smluvní strany dohodly na nových podmínkách úvěru, když částka jistiny úvěru byla ujednána ve výši 34 885,95 Kč, způsobem poskytnutí převodem na bankovní účet, a to na dobu trvání 36 měsíců s tím, že žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 36 splátkách po 2 095,69 Kč při úrokové sazbě 59,44 %, RPSN 78,60 % a celkové výši spotřebitelského úvěru 75 444,84 Kč Smlouvou téhož čísla ze dne [datum] došlo mezi smluvními stranami k opětovnému dodatkování smlouvy původní, když jistina úvěru byla navýšena na částku 42 018,28 Kč s dobou trvání úvěru 36 měsíců, splácením ve 36 splátkách po 2 484,42 Kč při úrokové sazbě 57,97 %, RPSN 76,10 % a celkové výši úvěru 89 439,12 Kč Smlouvou téhož čísla ze dne [datum] se smluvní strany dohodly na dalším dodatku, kterým byla částka jistiny úvěru navýšena na 51 563,69 Kč s dobou trvání úvěru 36 měsíců a splácením ve 36 splátkách po 2 985,31 Kč při úrokové sazbě 56,04 %, RPSN 72,90 % a celkové výši spotřebitelského úvěru 107 471,16 Kč. A konečně smlouvou téhož čísla ze dne [datum] se smluvní strany dohodly při nezměněné výši jistiny úvěru 51 563,69 Kč, úrokové sazbě 56,04 %, RPSN 67,50 %, splácení úvěru ve 36 splátkách po 2 985,31 Kč a celkové výši spotřebitelského úvěru 107 471,16 Kč na tom, že žalovaný je povinen úvěr splatit předepsaným rozpisem splátek s datem splatnosti poslední splátky [datum]. Z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že toho dne byla zaúčtována platba ve prospěch účtu č. [bankovní účet] jako půjčka původního věřitele [číslo] ve výši 10 000 Kč, dále z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že toho dne byla zaúčtována platba ve prospěch téhož čísla účtu jako dodatečná půjčka původního věřitele téhož čísla ve výši 25 000 Kč, dále z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že toho dne byla zaúčtována další platba, a to ve výši 7 500 Kč jako opětovná dodatečná půjčka původního věřitele téhož čísla a konečně výpisem [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že toho dne byla zaúčtována platba ve výši 10 000 Kč. Platby identifikované jako půjčka původního věřitele [číslo] byly zaslány na účet žalovaného, ze kterého byla dle výpisu ČSOB dne [datum] provedena platba žalovaného ve výši 0,01 Kč. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterážto byla předána k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z podacího lístku. 5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. 9. Uzavřenou smlouvu o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků (dále též jen„ smlouva o úvěru“) soud považoval za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, původní věřitel do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení, když zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 56,04 % ročně a RPSN představovalo 67,50 %. V době uzavření smlouvy o úvěru, resp. posledního dodatku ze dne [datum], tj. v prosinci 2021 dle statistiky ČNB činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR pro úvěry domácností na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně ([příjmení] B1 [číslo], UK4) 7,44 % ročně. Bylo by tak možné dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu akceptovat trojnásobek, to je 22,32 % ročně. V posuzované věci činila při částce jistiny úvěru 51 563,69 Kč na dobu 36 měsíců celková výše spotřebitelského úvěru 107 471,16 Kč, tedy navýšení představovalo 55 907,47 Kč, což je 1