5 C 67/2022-61 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou ze [datum] ve znění doplnění žaloby z [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému 1. zaplacení částky 40 000 Kč s odůvodněním, že se s jmenovaným písemnou smlouvou dohodla na opravě střechy [datum] za cenu 150 000 Kč. Byla dohodnuta záloha 40 000 Kč, kterou žalobkyně zaslala na účet žalovaného 1. Do dnešního dne nebyla provedena žádná práce a peníze nebyly vráceny. Zpočátku žalovaný 1. reagoval na telefonické upomínky žalobkyně, následně přestal zcela komunikovat. Žalobkyně žalovanému 2. zaslala prostřednictvím Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] dohodu o uznání dluhu a způsobu jejího plnění. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že se domáhá zaplacení 40 000 Kč po žalovaném 1., neboť s ním jednala. Vystupoval jako [celé jméno žalovaného] a požadovala smlouvu, kterou vlastnoručně podepsal a orazítkoval firemním razítkem s tím, že k dotazu, co je to za firmu řekl, že patří jemu. Žalobkyně v průběhu projednání věci před soudem při jednání [datum] navrhla, aby do řízení vstoupil další žalovaný jako účastník a to společnosti [právnická osoba] O vstoupení žalovaného 2. bylo rozhodnuto usnesením z 30.1.2023 č. j. 5 C 67/2022-45. 2. Žalovaný 1. se k žalobě nijak nevyjádřil, pouze emailem, bez úředně ověřeného podpisu, [datum], požádal o odročení jednání. Žalovaný 2. se přes výzvu soudu k věci samé rovněž nevyjádřil. 3. Ve věci proběhla dvě jednání. Žádost žalovaného o odročení jednání na [datum] z [datum] byla s ohledem na nedoložení důvodů a nikoliv včasné podání, zamítnuta. K jednání na [datum] se žádný z žalovaných nedostavil a řádně a včas neomluvil a proto bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. (z.č. 99/1963 Sb.) o tom, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti. Totéž platí o posledním jednání ve věci, které bylo nařízeno na [datum]. 4. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následu-jícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného 2. vyplývá, že jejím jednatelem je (vedle [jméno] [příjmení]) žalovaný 1. Ze smlouvy o dílo ze [datum], uzavřené podle § 2586 a následující OZ (z. č. 89/2012 Sb.) je zřejmé, že žalobkyně uzavřela s žalovaným 2. smlouvu o dílo s tím, že žalovaný 2. byla zastoupen při uzavření smlouvy o dílo žalovaným 1., co by jednatelem této společnosti, když předmětem díla mělo být provedení opravy střechy za cenu 150 000 Kč. Ve smlouvě není uveden termín, do kdy mělo být dílo zhotoveno ani bližší způsob úhrady ceny díla. Žalobkyně v této souvislosti uvedla, že se s žalovaným při podpisu smlouva dohodla na tom, že mu uhradí zálohu na novou střešní krytinu ve výši 40 000 Kč s tím, že termín zhotovení nebyl výslovně dohodnut. Žalovaný 1. jí pouze řekl, že v současné době dělá dvě stavby v [obec], na něž se šla kouknout. Nicméně následně ho opakovaně upomínala po zaplacení zálohy, aby započal s dílem. Žalobkyně doložila, že ze svého běžného účtu zaslala [datum] 40 000 Kč na účet společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně dále doložila, že prostřednictvím Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] zaslala žalovanému 2., [datum], odstoupení od smlouvy o dílo obsahující rovněž výzvu k tomu, aby žalovaný 2. vrátil žalobci bezdůvodné obohacení spočívající v zaplacené záloze 40 000 Kč na bankovní účet žalobkyně do [datum]. Dále bylo doloženo kopiemi vrácených zásilek, že odstoupení od smlouvy o dílo s výzvou k vrácení zálohy, bylo doručeno žalovanému 2. na adresu sídla a dále bylo zasláno jednateli žalované 2., žalovanému 1. na adresu [obec a číslo]. 6. Podle § 2001 OZ lze od smlouvy odstoupit v případě, že je to sjednáno, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1 OZ je smlouva porušena podstatným způsobem v případě, že jde o takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Podle § 2002 odst. 2 OZ může strana od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně plyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Podle § 2004 odst. 1 OZ odstoupením od smlouvy se závazek ruší od počátku. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, že byl závazek zrušen. 7. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně uzavřela s žalovaným 2., [datum], smlou-vu o dílo, jejímž předmětem byla oprava střechy za sjednanou cenu 150 000 Kč s tím, že zálohu ve výši 40 000 Kč žalobkyně žalovanému 2. poskytla bezhotovostně v den podpisu smlouvy o dílo. Termín zhotovení díla nebyl ve smlouvě přímo určen, protože však žalovaný 2. nezapočal s realizací díla v přiměřené době obvyklé jeho povaze, žalobkyně [datum] pro podstatné porušení smlouvy o dílo, od smlouvy podle § 2002 odst. 2 OZ, odstoupila a požádala o vrácení zaplacené zálohy, která je ve smyslu § 2993 OZ v případě zrušeného závazku bezdůvodným obohacením vzniklým na straně žalovaného 2. V tomto ohledu je nárok žalobkyně zcela důvod-ný, a proto mu bylo vyhověno. 8. Ve vazbě na to, podle § 142a o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., byla žalobkyni vůči žalova-né 2. přiznána plná náhrada nákladů řízení představovaná zaplaceným soudním poplatkem. 9. Žaloba vůči žalovanému 1. na vrácení částky 40 000 Kč byla zamítnuta jako nedůvodná, neboť smluvní závazek žalobkyně byl uzavřen s žalovaným 2., obchodní společností a nikoliv s žalovaným 1., který při podpisu smlouvy vystupoval nikoliv za sebe, ale jako jednatel žalovaného 2., který je právnickou osobou. Povinnost vrátit poskytnuté plnění je tedy v případě odstoupení od smlouvy, kdy došlo k jejímu zrušení, dána pouze ve vztahu k žalovanému 2.. Žalovaný 1., co by jednatel společnosti, odpovídá za závazky žalované 2. pouze v zákonem uvedených případech, které nedopadají na projednávanou věc. Tato odpovědnost není přímá a vztahuje se na vznik škody, nikoliv na nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož se u žalovaného nejednalo o případy podle § 159 odst. 1 OZ, odpovědnosti podle § 51 odst. 1 z. č. 90/2012 Sb., případně podle § 98 z. č. 182/2006 Sb., nezbylo soudu než žalobu žalobkyni vůči žalovanému 1. zamítnout jako nedůvodnou. 10. Ve vztahu k nákladům řízení mezi žalobkyní a žalovaným 1. bylo rozhodnuto tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů nepřiznává, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovanému 1. jak plyne z obsahu spisu, náklady řízení nevznikly. Lhůta k zaplacení byla u výroku I. a IV. stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.