7 C 219/2023-38 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 15 259,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve znění dodatku [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 10 500 Kč, žalovaný se oproti tomu zavázal úvěr uhradit jednorázově do [datum] společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 2 680,63 Kč. Podle článku [číslo] úvěrových podmínek účastníci sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do [datum] a poplatek za poslední poskytnutí úvěru ve výši 2 680,63 Kč. Žalovaný tak měl v případě dodržení data splatnosti žalobkyni uhradit celkem 13 180,63 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil, žalobkyně požaduje kromě úhrady jistiny úvěru a sjednaného úroku s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 680,63 Kč také zákonný úrok z prodlení z jistiny a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny od [datum] do [datum] v celkové výši 2 079 Kč. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a současně podal vzájemnou žalobu na zaplacení částky 6 255 Kč s tím, že žalobkyně mu poskytla úvěr ve výši 10 500 Kč, žalovaný však žalobkyni uhradil dohromady částku 16 755 Kč. Žalobkyně však dluh považovala stále za neuhrazený a na dotaz žalovaného sdělila, že jím uhrazené platby zaplacené do [datum] byly žalobkyní započteny na poplatky za prodloužení doby splatnosti úvěru, smluvní pokuty a další poplatky v souvislosti s prodlením. Žalovaný však nárok žalobkyně uplatněný žalobou nepovažuje za oprávněný, smlouvu o úvěru pokládá za neplatnou s ohledem na to, že svým nastavením umožňuje takový nárůst dluhu během několika měsíců. Dále žalovaný proti žalobě brojil tím, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když tato vůbec nezkoumala výdaje žalovaného, a spokojila se pouze s výpisem z účtu žalovaného, doložením měsíčního příjmu a výpisem z databáze EUCB. Z tohoto důvodu je úvěrová smlouva dle názoru žalovaného absolutně neplatná, a proto bylo jeho povinností vrátit žalobkyni pouze jistinu poskytnutého úvěru. To, co uhradil nad rámec jistiny, by mu žalobkyně měla vrátit. 3. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně a zástupkyně žalobkyně, kteří svou účast na jednání řádně a včas omluvili s tím, že souhlasí, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. 4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění dodatku [číslo] o prodloužení splatnosti úvěru ze dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 500 Kč, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně, přičemž úrok byl stanoven pevnou částkou 289,97 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru 2 390,66 Kč. Splatnost byla sjednána jednorázově, kdy podle dodatku o prodloužení splatnosti, který byl uzavřen na základě článku 8 úvěrových podmínek, jejichž součástí je také sazebník měl žalovaný povinnost uhradit žalobkyni celkem 13 180,63 Kč, a to ve lhůtě 28 dnů, tj. původně do [datum], po prodloužení splatnosti pak do [datum] (prodloužení splatnosti bylo dle dodatku rovněž sjednáno v délce 28 dní). RPSN bylo sjednáno ve výši 1837,47 %. Dle sazebníku činí administrativní poplatek za prodloužení splatnosti úvěru o 28 dnů 2 637,58 Kč. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla z účtu žalobkyně dne [datum] poslána částka 10 500 Kč, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno„ půjčka7“. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu bylo čl. 4 odst. [číslo] smlouvy ujednáno, že má žalobkyně právo uplatnit sankci na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Předžalobní upomínka ze dne [datum] byla žalovanému odeslána prostřednictvím e-mailu, neboť tento způsob komunikace byl mezi žalobkyní a žalovaným sjednán v článku 15 úvěrových podmínek, které byly součástí úvěrové smlouvy. 5. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že má za to, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala dostatečně, kdy vycházela především z údajů poskytnutých žalovaným, který uvedl, že jeho měsíční příjem činí 24 371 Kč a souhrn pravidelných výdajů pak 9 500 Kč, přičemž žalobkyně oprávněné očekávala, že informace jsou pravdivé. Příjem žalovaného žalobkyně ověřila výplatními páskami za období od února do dubna roku 2022 a dále pak vycházela z výpisu z databáze EUCB, z něhož zjistila pozitivní úvěrovou historii žalovaného. Žalovaná dále poukázala na to, že s ohledem na výši úvěru a jeho krátké splatnosti nečinila hlubší průzkum příjmů a výdajů žalovaného. 6. Z vyplněného formuláře k žádosti o úvěr je zřejmé, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán, čistý měsíční příjem má 24 371 Kč, jiný příjem nemá, výdaje uvedl celkem 9 500 Kč měsíčně. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že jeho mzda za leden 2022 činila 22 402 Kč čistého, za únor 2022 pak 23 166 Kč čistého a za duben 2022 25 422 Kč čistého. Z výpisu z databáze EUCB je patrné, že k [datum] nebyly ohledně osoby žalovaného zjištěny žádné půjčky v prodlení. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 9. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, který se žalovaný (po prodloužení splatnosti) zavázal uhradit nejpozději do [datum]. Soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla sjednána platně, neboť i přes vyšší roční úrokovou sazbu byl ve smlouvě úrok sjednán a také požadován nikoli z poskytnutých peněžních prostředků, ale za konkrétní časové období, které je relativně krátké (28 dní), a je vyjádřen pevnou částkou. Jinými slovy v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nenarůstal v čase tak, jako je tomu u poskytování úvěrů u bank. [ulice] doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že RPSN se jeví jako velmi vysoká. Podstatným aspektem je také to, že půjčená částka je relativně nízká a s jejím