7 C 452/2023-23 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 48 820,23 Kč s příslušenstvím v podobě obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení, dále částky 1 611,07 Kč jakožto smluvní pokuty a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že na ni původní věřitel ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]) smlouvou ze dne [datum] postoupil pohledávky za žalovanou z titulu úvěrové smlouvy ze dne [datum] [číslo]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě, žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nebyla informována o žádné z osobních návštěv, které tvrdí žalobkyně, že proběhly. Dále namítala, že právní předchůdce žalobkyně vymazal veškerá data o historii v klientském účtu, žalovaná se tak nemohla dozvědět o aktuální výši dluhu. Žalovaná si také není vědoma, že by jí žalobkyně doručila nějaké písemnosti, ať už na trvalou adresu nebo na adresu uvedenou v žalobě, nadto disponuje datovou schránkou, což si mohla žalobkyně zjistit. Dále uvedla, že se snažila úvěr splácet, v žalobě není uvedeno, kolik žalovaná uhradila na splátkách. Žalovanou celá situace, do které se dostala, mrzí, avšak z důvodu omezení její pracovní způsobilosti pro psychické a zdravotní problémy není v jejích silách uhradit požadovaný dluh jednorázově. Ostatní skutečnosti, které jsou uvedeny v žalobě, žalovaná považuje za nesporné. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem odeslaným žalované poštou doporučeně dne [datum] na adresu [adresa žalované], jak je zřejmé z poštovního podacího archu. 5. Pokud jde o nárok ve věci samé, pak ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], ve znění jejího dodatku ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. ve spojení s § 1820- 1828 o.z., a to prostřednictvím registrace na stránkách [webová adresa] a následného zaslání verifikační platby ve výši 1 Kč dle 1.1. a a [číslo] všeobecných obchodních podmínek dne [datum], jak vyplývá z výpisu z platební historie původního věřitele (č.l. 20 spisu), smlouvu o úvěru podle, na jejímž základě původní věřitel zaslal na účet žalované uvedený ve smlouvě dne [datum] částku 50 000 Kč (viz výpis z běžného účtu [příjmení] [jméno]). Takto poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit s navýšením o 104 292,65 Kč ve 35 měsíčních splátkách po 2 979,79 Kč Smluvní úrok byl v úvěrové smlouvě sjednán ve výši 57,69 %, RPSN 75,70 % Součástí smlouvy o úvěru byla také ujednání na str. 3, kterými se žalovaná zavázala pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, dále pak poplatky za upomínky zaslané [právnická osoba] [anonymizováno], kdy za každou zaslanou upomínku byl původní věřitel oprávněn si účtovat 50 Kč s tím, že nejvýše lze zpoplatnit tři upomínky. Dle článku 6 všeobecných obchodních podmínek vzniká věřiteli právo na odstoupení od smlouvy mimo jiné v případě prodlení klienta s jakoukoli platbou dle smlouvy delším než 30 dní. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 60 548,87 Kč. Dle poštovního podacího archu byla výzva před podáním žaloby dána k poštovní přepravě téhož dne. 6. Žalovaná dle vyjádření žalobkyně ve spojení s platební historií původního věřitele uhradila celkem 5 960,58 Kč, kdy dne [datum] uhradila částku 2 979,79 Kč, dne [datum] částku 1 Kč a dne [datum] částku 2 979,79 Kč. 7. Z veřejně dostupné databáze na webu [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] UK 4 je zřejmé, že obvyklou úrokovou sazbou, za níž banky poskytovaly úvěry se splatností od jednoho roku do pěti let pro domácnosti v ČR k měsíci září 2022, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, činila úroková sazba průměrně 9,97 %. Bylo by tak možné akceptovat navýšení až 29,91 %. V projednávané věci však činí úrok 57,69 %. V tomto ohledu je tedy zřejmé, že výše smluvního úroku je v rozporu s dobrými mravy a rovněž výše RPSN není obvyklá a je několikanásobně vyšší než obvyklá výše. Smlouvou o úvěru je sice další navýšení nazváno poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatek zde však plní stejnou funkci jako úrok. Není vyloučeno, že za splnění dalších podmínek by jednání ze smlouvy o úvěru mohlo dokonce naplnit trestný čin lichvy dle ustanovení § 218 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když plnění poskytnuté věřitelem je v hrubém nepoměru proti plnění požadovaném po žalované. K tomu je třeba přičíst i další podmínky smlouvy, které jsou jednostranně zatěžující, pokud jde o dlužníka v případě porušení povinností týkající se smluvního ujednání o smluvní pokutě, zákonného úroku z prodlení, další smluvní pokutě a poplatku za upomínky. Soud tak uzavřenou smlouvu o úvěru považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Dle ustanovení § 588 věta první o.z. pak soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Pokud soud shledal absolutně neplatnou smlouvu o úvěru samotnou, absolutně neplatným pak shledal také ujednání o povinnosti hradit náklady i ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu, když tato ujednání nemohou platně vzniknout bez existence platné smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání ve výši 50 000 Kč, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna toto obohacení vydat. Jelikož žalovaná uhradila celkem 5 960,58 Kč, je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 039,42 Kč. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, zde má soud za to, že nárok na něj žalobkyni vznikl ve smyslu § 1970 o.z. a § 1, 2a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve smyslu § 573 o.z. po uplynutí tří dnů od fikce doručení oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne [datum]. V tomto směru byl úrok z prodlení zákonný přiznán od [datum] do zaplacení. Žalobě tedy bylo s ohledem na shora uvedené vyhověno pouze zčásti. Ve zbytku, v rozsahu uvedeném pod výrokem II., a to s ohledem na závěry o neplatnosti úvěrové smlouvy, ohledně ostatních nároků, musela být žaloba zamítnuta jako nedůvodná. 9. Podle položky 2 bodu 2 sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna dle výroku III. tohoto rozsudku zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 23 Kč na účet Okresního soudu Plzeň- sever do tří dnů od právní moci rozsudku. K této částce doplatku soudního poplatku soud dospěl tak, že za základ soudního poplatku považoval částku 50 920 Kč ve smyslu ustanovení § 6 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, přičemž dle položky 1. písm. b) sazebníku poplatků činí soudní poplatek 5 % ze základu, což je v daném případě 2 546 Kč. Dosud bylo žalobkyní na soudním poplatku uhrazeno celkem 2 523 Kč, zbývá tak doplatit ještě 23 Kč. 10. Pokud je o náklady řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobkyně měla ve věci úspěch ze 70 % a neúspěšná byla z 30 % (po započtení příslušenství v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu ČR), a proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení v poměrné výši 40 %, tj. rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem. Náklady řízení představuje soudní poplatek 2 546 Kč, náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 3 140 Kč podle § 7 bod 5. advokátního tarifu (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby) s navýšením o paušální náhradu výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč, a dále s navýšením o 21 % DPH ze součtu odměny advokáta a paušální náhrady výdajů, tedy částku 2 167,20 Kč Celkem činí náklady řízení 15 033,20 Kč, z toho žalobkyni bylo přiznáno 40 %, což odpovídá částce 6 013,28 Kč.