7 C 504/2023-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 15. 12. 2023 domáhala zaplacení částky 19 220,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 11. 2022 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , dále jen („původní věřitel“), smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 16 400 Kč, přičemž se žalovaný zavázal původnímu věřiteli vrátit částku ve výši 20 190 Kč, která měla být v souladu s uzavřenou smlouvou splacena nejpozději do , právnická osoba, . 2023. Smlouva byla uzavřena elektronicky, kdy žalovaný projevil svojí vůli k uzavření smlouvy tzv. verifikační platbou a na účet původního věřitele uhradil částku v rozmezí 0,01 – 1 Kč. Úvěr byl následně žalovaným čerpán bezhotovostně, převodem na jeho účet. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Současně tím žalovanému vznikla povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 7. 8. 2023 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným mezi původním věřitelem a žalobkyní. Celková hodnota pohledávky za žalovaným činila ke dni postoupení 23 289 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 16 400 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3 790 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 999 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 100 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 159,23 Kč od 13. 2. 2023 do 4. 8. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 16 400 Kč. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 10. 8. 2023, a to z jistiny ve výši 16 400 Kč, a dále náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč za jeden odchozí dopis žalovanému. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ačkoliv mu předvolání bylo doručeno fikcí dne 2. 9. 2024, a proto bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se podáním ze dne 3. 9. 2024 z jednání omluvila. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Společného prohlášení postupitele , právnická osoba, , IČO: , IČO, a postupníka , právnická osoba, , IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, bylo zjištěno, že předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou, byla postoupena žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022, resp. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 8. 2023, plné moci pro oznámení o postoupení ze dne 16. 12. 2022 a potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení ze dne 9. 8. 2023. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne 14. 8. 2023 ve smyslu § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), který byl předán k poštovní přepravě dne 16. 8. 2023, jak je patrné z podacího archu. Současně byl žalovaný vyzván k zaplacení částky ve výši 23 329,44 Kč a upozorněním na povinnost úhrady částky ve výši 48 Kč za dopis obsahující upomínku k úhradě dlužné částky.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 22. 11. 2022 ve znění novace ze dne 13. 1. 2023 bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 16 400 Kč, a to s dobou splatnosti úvěru do , právnická osoba, . 2023 (tj. 82 dnů). Zápůjční úroková sazba činila 102,87 % ročně a RPSN 511,5 %. Upomínkou ze dne 14. 8. 2023 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne 4. 12. 2023 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterážto byla předána k poštovní přepravě dne 5. 12. 2023, jak plyne z podacího archu.5. Podle § 2 odst. 1 o. z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.6. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny základních práv a svobod.10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , dále například sp. zn. , spisová značka, se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.11. Z veřejně dostupné databáze na webu České národní banky (dále jen „ČNB“), databáze časových řad ARAD, sestavy 1144, je zřejmé, že k měsíci lednu roku 2023 byla průměrnou úrokovou sazbou pro úvěry na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem v ČR se splatností do 1 roku sazba ve výši 10,54 % ročně a ze sestavy 1193 je zřejmé, že pro RPSN byla k měsíci lednu roku 2023 stanovena sazba ve výši 10,15 %. Součástí uzavřené smlouvy bylo též ujednání o možnost prodloužení doby trvání smlouvy o 30 dnů, celkem pak nejvýše desetkrát, přičemž za každé prodloužení doby trvání smlouvy se žalovaný zavázal uhradit částku 3 772 Kč, splatnost tedy mohla být prodloužena až na 382 dní, a to za poplatek v celkové výši 37 720 Kč. Žalovaný se pro případ prodlení smlouvou dále zavázal k úhradě 50 Kč za každou upomínku.12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalovaným a původním věřitelem byla dne 22. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., a to ve znění novace ze dne 13. 1. 2023, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 400 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 a § 588 věta první o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o. z. je vyloučena. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB by bylo možné akceptovat úrok ve výši trojnásobku průměrné úrokové sazby srovnatelných úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, tj. úrok ve výši 31,62 % ročně. V daném případě však úrok činí 102,87 % a RPSN je ve výši 511,5 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy za