9 C 262/2021-203 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 46 265 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného], která byla předmětem smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 2 500 Kč, zálohy na služby, a to studená voda a spotřeba elektřiny v rozsahu společných prostor, zahrnující i spotřebu elektřiny na ohřev teplé vody v bojleru ve výši 700 Kč. Žalobkyně se v nájemní smlouvě zavázala zajišťovat dodávky tepla v článku IV odst. 2. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit žalobkyni s platebním místem k rukám paní [příjmení] (nájemkyně bytu ve shodném domě) zálohu ve výši 1 600 Kč na uhlí po dobu topné sezony (vždy říjen – duben). Splatnost nájemného a záloh na služby ve výši 700 Kč byla sjednána k 15. dni kalendářního měsíce. Splatnost zálohy na uhlí nebyla ve smlouvě sjednána, žalobkyně vychází z toho, že splatnost nastala k poslednímu dni v měsíci. Počínaje od [datum] byla konkludentně sjednána výše záloh zahrnující služby ve shora uvedeném smyslu a zálohy na topení ve výši 2 270 Kč a počínaje od [datum] ve výši 2 200 Kč. Výše těchto záloh vyplývá z nově předložené nájemní smlouvy, kterou žalovaný nepodepsal, nicméně tento rozpis záloh konkludentně akceptoval následujícími 6 platbami od září 2019 ve výši 4 420 Kč. Návrh nové smlouvy, respektive rozpis služeb zaslala žalobkyně žalovanému e-mailem v srpnu 2019. Výše nových záloh ve výši 2 270 Kč od [datum], ve výši 2 200 Kč od [datum] byla žalovanému žalobkyní oznámena vhozením do jeho domovní schránky a zasláním e-mailu. Změna záloh vyplynula ze spotřeby za bezprostřední předešlé období. Žalobkyně od počátku nájemního vztahu zajišťovala topení v centrálním kotli v domě, který obsluhovala jí zajištěná osoba a to paní [příjmení]. Takto tomu bylo do podzimu 2019, kdy byl osazen starý kotel, i následně, když na podzim 2019 byl osazen nový kotel a žalobkyně zmocnila paní [příjmení] jako jedinou osobu k obsluze tohoto kotle. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně se tak domáhá za období od [datum] do [datum] dlužného nájemného ve výši 2 500 Kč a záloh na služby a otop ve výši 2 270 Kč počínaje od [datum] a ve výši 2 200 Kč počínaje od [datum], to vše měsíčně, a dále nedoplatků z vyúčtování spotřebovaných služeb za období od [datum] do [datum] ve výši 1 128 Kč, za období od [datum] do [datum] ve výši 5 467 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 9 514 Kč. Na výše uvedené žalovaný zaplatil v roce 2019 dne 23. 9. částku 4 420 Kč, dne 29. 10. částku 8 840 Kč. V roce 2020 žalovaný zaplatil dne 13. 2. a 26. 2. celkem částku 13 520 Kč, dne 14. 3. částku 4 420 Kč, dne 27. 4. částku 4 420 Kč, dne 27. 5. částku 4 420 Kč, dne 9. 7. částku 8 840 Kč, dne 11. 8. částku 4 420 Kč, dne 16. 9. částku 9 542 Kč, dne 16. 11. částku 3 459 Kč. V roce 2021 žalovaný zaplatil dne 7. 1. částku 4 700 Kč, dne 26. 2. částku 100 Kč, dne 16. 4. částku 6 000 Kč, dne 27. 5. částku 3 000 Kč, dne 15. 8. a 18. 8. celkem částku 9 000 Kč, dne 30. 9. a 22. 10. celkem částku 7 000 Kč. Žalovaný odmítal převzít vyúčtování záloh na služby, případně ho demonstrativně před žalobkyní roztrhal. V rozsahu, ve kterém se s nimi seznámil, je napadal. Vyúčtování nedoplatku za poskytnuté služby bylo žalovanému zasíláno e-mailem, bylo doplněné telefonicky, přičemž zasílání e-mailem bylo zavedenou praxí. Žalovaný také e-mailem komunikoval se žalobkyní. Vzhledem k tomu, že telefonáty se žalovaným trvaly cca 60 minut, komunikace byla zúžena pouze na e-mailovou komunikaci.2. Žalobkyně po uplynutí koncentrační lhůty a po poučení podle § 119a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) navrhla změnu žaloby spočívající v uplatnění nároku na pokutu po 50 Kč za den, za období od [datum] do dne vynesení rozsudku podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., případně za období od [datum] do dne vynesení rozsudku, náležející žalobkyni z důvodu porušení povinnosti žalovaným - neoznámil změnu počtu osob žijících v bytě – dalších 2 osob (družky a matky společného syna [jméno] [příjmení] a syna [jméno] [celé jméno žalovaného]). K žalobkyni se dostala tato informace teprve od lidí z místa, mimo jiné od pana [příjmení]. Žalovaný uvedl, že pan [příjmení] mu byl představen jako správce, který bydlel ve , adresa, . Toto jeho postavení vyplývá i ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení]. Soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nepřipustil tuto změnu žaloby, neboť by se jednalo o nová tvrzení, která jsou po uplynutí koncentrační lhůty nepřípustná. Nejedná se o skutečnosti, které by případně nastaly později či je žalobkyně bez své viny nemohla uvést, neboť z vyúčtování předloženého žalobkyní vyplývá, že již za období od [datum] žalobkyně zohledňovala 3 osoby v bytě, jako pronajímatelka měla vědět, zda ji o tom žalovaný informoval či nikoliv. Pokud k tomu pověřila jiné osoby, je na ní, jak si nastaví mechanismus informování takovou osobou o plnění povinností ze strany nájemců Více k důvodům pro nepřipuštění změny žaloby se odkazuje na odůvodnění usnesení ze dne [datum].3. Soud nepřihlédl ke změně žaloby spočívající v rozšíření žaloby o zaplacení úroku z prodlení, neboť žalobkyně, resp. její právní zástupce k výzvě soudu k odstranění vad tohoto podání vady neodstranil a uvedl, že na tomto rozšíření netrvá, neboť zákonné příslušenství pohledávky ve vymezeném rozsahu je již předmětem v řízení.4. Ve věci byl vydán platební rozkaz dne [datum]. Žalovaný převzal platební rozkaz dne [datum]. Žalobkyně poukázala na to, že do dispozice žalovaného se platební rozkaz dostal již [datum], kdy zásilka byla uložena na poště, v té souvislosti žalobkyně poukázala na judikaturu, podle které hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní a zásilku za doručenou okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost s ní objektivně seznámit. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ochoten si zásilku vyzvednout. Zde soud poukazuje na to, že podle § 173 odst. 1 o. s. ř. platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Podle § 49 odst. 5 o. s. ř. u písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odst. 4, který upravuje při doručování písemností do vlastních rukou okamžik doručení, který pokud si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, nevyzvedne, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl (věta první). Protože se jedná o doručování rozhodnutí, jeho doručení se řídí procesními předpisy a to konkrétně občanským soudním řádem. Pro doručení platebního rozkazu je vyžadováno doručení do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení, platební rozkaz tak byl žalovanému doručen dne [datum].5. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, který byl doručen soudu dne [datum] a tedy včas.6. V platebním rozkazu bylo žalovanému uloženo, pokud podá odpor, že je povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně, v listinné nebo elektronické podobě se vyjádřit ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Žalovanému byla spolu s platební rozkazem doručena i žaloba. Lhůta k podání odporu s ohledem na 15 denní lhůtu k podání odporu ode dne doručení uplynula dne [datum], 30 denní lhůta k vyjádření uplynula dne [datum] (dne [datum] byla sobota). Žalovaný odpor odůvodnil podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum], tedy ve stanovené lhůtě. Toto odůvodnění nebylo žalovaným podepsáno. Podpis je náležitost podání, jehož nedostatek je nezbytné odstranit výzvou podle § 43 o. s. ř. Až pokud ve stanovené lhůtě účastník podpis nedoplní, soud k takovému podání, kterým se nezahajuje řízení, nepřihlíží (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaný však podáním doručeným soudu dne [datum], ještě před tím než byl soudem vyzván k odstranění tohoto nedostatku, dodal soudu shodné podepsané odůvodnění odporu, tím byl zhojen nedostatek odůvodnění odporu. Stanovená 30 denní lhůta podle § 114b odst. 2 o. s. ř. je procesní lhůta. Pokud zde žalobkyně poukazuje na ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) či na povinnost doplnit podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě do tří dnů podle § 42 o. s. ř., tato ustanovení se na danou věc nevztahují. Protože odůvodnění odporu bylo podáno včas, nebyly naplněny předpoklady pro postup podle § 153a o. s. ř., tedy pro vydání rozsudku pro uznání, jak na to poukazuje žalobkyně v podání ze dne [datum]. Pokud v tomto podání zároveň žalobkyně navrhovala vydání rozsudku pro zmeškání, vydání rozsudku pro zmeškání je pouze možnost stanovená § 153b o. s. ř., pokud soud rozsudek nevydá, není třeba o tom vydávat zamítavé rozhodnutí, navíc ho lze vydat pouze, je-li nařízeno jednání a žalovaný je o této možnosti poučen, což v dané situaci nenastalo.7. Žalovaný se žalobou nes