9 C 433/2023-57 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z 30. 11. 2023 ve znění doplnění žaloby z 11. 3. 2024 se žalobce domáhal po žalo-vaném zaplacení 13 468 Kč co by schodku na svěřených hodnotách se zákonným úrokem z prodlení od 14. 1. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaným uzavřel dohodu o pracovní činnosti, jejíž součástí byla i dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hod-notách s tím, že v této souvislosti v rámci výkonu práce kurýra žalovaný celkem vybral od klientů při předávání zásilek 29 068 Kč, odevzdal jenom 15 006 Kč a 13 468 Kč je manko, na které byla vystavena 29. 12. 2022 faktura se splatností 13. 1. 2023. V doplnění žaloby žalobce předložil výpis hotovostních transakcí provedených žalovaným od 17. 11. až do 28. 11. 2022, z níž je podle něj zřejmé, že žalovaný celkem vybral 29 068 Kč a v souladu s článkem 2.2 interního předpisu pro použití aplikace [jméno] žalobcem předal vybranou hotovost pouze v rozsahu 15 000 Kč nadřízené-mu kurýru [jméno] [příjmení] 23. 11. 2023 a 26. 11. 2022 převedl nadřízené kurýrce [jméno] [příjmení] 600 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl upomínán 16. 6. 2023, emailem 14. 3. 2023.2. Žalovaný nesporoval, že uzavřel s žalobcem dohodu o pracovní činnosti včetně dohody o odpovědnosti za schodku na svěřených hodnotách a to, že vykonával pro žalovaného práci kurý-ra od 17. 11. do 28. 11. 2022. Sporoval však, že by vybral hotovost od klientů ve výši 29 068 Kč a odevzdal pouze 15 006 Kč. Dále sporoval, že by byl před zaplacením žaloby vyzván k úhradě.3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následují-cím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Účastníci uzavřeli 15. 11. 2022 ve smyslu § 76 zákoníku práce (z.č.262/2006 Sb. – dále jen ZPr) dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou od 17. 11. do 31. 12. 2022 s místem výkonu práce v [obec] na 20 hodin týdně jako kurýr. Současně mezi účastníky byla uzavřena podle § 252 ZPr dohoda o odpověd-nosti za schodek na svěřených hodnotách, mimo jiné i na penězích převzatých jménem zaměstnavatele. Současně se žalovaný zavázal při výkonu práce kurýra postupovat v souladu s předpisy žalobce (článek 3. smlouvy). Z interního předpisu pro použití aplikace [jméno] článku 2.2 pak je zřejmé, že kurýr by měl po každé směně odevzdat hotovost do výše povoleného zůstatku, a to předáním hotovosti nadřízenému kurýrovi tak, že do aplikace [jméno] zadá transakci převodem, vyplní políčko odesílatele sebe a příjemce uživatele, kterému hotovost předává, transakce se zaeviduje se stavem, čeká se na schválení a v okamžiku, kdy příjemce peníze převezme, musí tuto transakci schválit. Z přehledu všech transakcí realizovaných žalovaným od 17. 11. do 20. 12. 2022 je zřejmé, že žalovaný celkem realizoval hotovostní výběry od zákazníků ve výši 29 068 Kč a hotovost v intencích článku 2.2 posledně citovaného interního předpisu předal pouze ve dvou případech, a to nadřízenému kurýru [jméno] [příjmení] 15 000 Kč, 23. 11. a nadřízené kurýrce [jméno] [příjmení] 600 Kč, 26. 11. 2022. Rozdíl mezi převzatými a odevzdanými penězi tedy představuje žalovanou částku 13 468 Kč.4. Žalovaný sice sporoval, že by žalobci předal pouze 15 600 Kč, nicméně k druhému jednání ve věci se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo rozhodnuto o projednání věci bez jeho přítomnosti, a proto nemohl být poučen podle § 118 a) odst. 3 o. s. ř., aby doložil, že veškerou hotovost, kterou převzal od zákazníků v souladu s dohodou s žalobcem, odevzdal.5. Žalobce předložil k důkazu fakturu z 29. 12. 2022, [číslo] se splatností k 13. 1. 2023 ve vztahu k níž byl poučen podle § 118 odst. 3 o. s. ř., aby doložil, že tato faktura byla doručena žalovanému. K tomu žádný důkaz nenabídl. Nicméně žalobce následně doložil, že žalovanému posílal tuto fakturu současně s upomínkou zaslanou emailem 14. 3. 2023 a dále doložil, že před podáním žaloby žalovanému zasílal upomínku 26. 6. 2023.6. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce co do základu je dán, neboť prokázal, že žalovaný v souladu s odpovědností za schodek na svěřených hodnotách, neodevzdal žalobci vybranou částku od zákazníků 13 468 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, zde soud vycházel z toho, že žalob-ce prokázal upomenutí žalovaného až emailem 14. 3. 2023 s tím, že fikce doručení ve smyslu § 573 občanského zákoníku aplikovaného v režimu zákoníku práce podle § 4 zákoníku práce nastala k 17. 3. 2023 a žalovaný se tedy dostal do prodlení s úhradou dlužné částky od 18. 3. 2023. V této souvislosti tedy bylo žalobě vyhověno co do jistiny zcela a co do úroku z prodlení toliko od 18. 3. 2023 do zaplacení, ve zbytku byla žaloba ohledně úroku z prodlení zamítnuta jako nedůvodná.7. S ohledem na to, že žalovaný je občanem Rumunska a na území České republiky má zřízen trvalý pobyt, který je jeho obvyklým bydlištěm, je daná mezinárodní příslušnost českých soudů podle čl. 22 odst. 1 Nařízení EU [číslo] – Brusel I bis. Rozhodným právem podle čl.8 odst. 2 Nařízení EU č. 593/2008 – Řím I. je české právo (zákoník práce a občanský zákoník), neboť účastníci si jej při uzavření individuální pracovní smlouvy nezvolili a v takovém případě se řídí posouzení nároků z pracovní smlouvy právem členského státu v němž má zaměstnanec obvyklé místo svého pobytu.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. kdy žalobci, který byl pouze v nepatrné části neúspěšný, pokud jde o příslušenství, byla přiznána plná náhrada nákladů řízení představovaná zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč a vyměřeným doplatkem 200 Kč a náklady právního zastoupení za 6 úkonu právní služby (převzetí věci, upomínka, žaloba, doplnění žaloby a 2 x účast při jednání) podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. – AT po 1.660 Kč, 6 x režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, cestovném podle § 14 AT z [obec] do [obec] a zpět za dvě jednání při trase 2x190 kilometrů při průměrné spotřebě 5,6 litru na 100km a vyhláškové ceně (vyhl.č. 398/2023 Sb.) za pohonné hmoty – benzín dle § 4 a) 38,20 Kč a amortizační náhrady za 1 km 5.60 Kč. Cestovné za 1 cestu činilo 1.569 Kč a celkem 3.138 Kč. Dále žalobce uplatnil náhradu za promeškaný čas dle § 14a AT za 12 ½ hodin á 100 Kč. Dále bylo přiznáno 21 % Dph z 16.098 Kč tj. částka 3.380,58 Kč Celkem na nákladech řízení bylo přiznáno 20.478 Kč ([číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo]). , adresa, k zaplacení byla u obou výrobků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř..