10 C 121/2019-43 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem podaným zdejšímu soudu dne 29. 10. 2019 domáhala zaplacení částky 12 547 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že dne 27. 6. 2018 uzavřela s žalovanou distančním způsobem prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz smlouvu o zápůjčce, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit nejpozději do 6. 9. 2018 společně s poplatkem ve výši 1 950 Kč. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 27. 6. 2018 bezhotovostním převodem na účet žalované č. 0283133013/0800. Žalovaná ve stanovené lhůtě peněžní prostředky žalobkyni nevrátila, proto se žalovaná domáhá také smluvní pokuty ve výši 3 097 Kč a částky 2 500 Kč jako nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou zaslanou dne 19. 9. 2019, žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho.2. Usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , byl zjištěn úpadek dlužníka – žalované a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Téhož dne došlo ke zveřejnění uvedeného usnesení v insolvenčním rejstříku. Usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , vzal soud na vědomí splnění oddlužení v insolvenční věci dlužníka – žalované s tím, že dlužník se osvobozuje od placení pohledávek v rozsahu uvedeném v § 414 zákona č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen „insolvenční zákon“), tj. od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Usnesení nabylo právní moci dne 21. 6. 2025, čímž bylo insolvenční řízení žalované skončeno.3. Soud vyzval zástupkyni žalobkyně výzvou ze dne 25. 6. 2025 ke sdělení, zda žalobkyně trvá na návrhu podaném dne 29. 10. 2019, či zda bere svůj návrh zpět s ohledem na osvobození žalované od placení pohledávek usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Zástupkyně žalobkyně na výzvy soudu nijak nereagovala. Dne 18. 8. 2025 vyzval soud žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když žalobkyně s tímto vyslovila souhlas již v návrhu ze dne 29. 10. 2019. Podáním ze dne 25. 8. 2025 vyjádřila žalovaná nesouhlas s návrhem žalobkyně a dále nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zástupkyně žalobkyně byla soudem dne 1. 9. 2025 a dne 15. 10. 2025 opětovně vyzvána ke sdělení, zda žalobkyně trvá na návrhu ze dne 29. 10. 2019 či zda bere svůj návrh zpět. Zástupkyně žalobkyně nereagovala ani na tyto výzvy. Soud nařídil ve věci ústní jednání na den 7. 11. 2025, předvolání k ústnímu jednání bylo zástupkyni žalobkyně řádně doručeno dne 27. 10. 2025, nicméně k jednání se bez omluvy nedostavila.4. Podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a insolvenčního zákona, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Podle § 414 odst. 5 insolvenčního zákona se osvobození podle odstavce 1 tohoto ustanovení vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.5. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 7 500 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni. Žalovaná peněžní prostředky včas nevrátila, načež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. Usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, 10, byl zjištěn úpadek dlužníka – žalované a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Prohlášením úpadku dlužníka – žalované vznikla žalobkyni jako věřiteli dlužníka povinnost přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení v souladu s § 173 odst. 1, 2 insolvenčního zákona, což žalobkyně učinila. Usnesením , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , byla žalovaná osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, a to včetně pohledávek, které do insolvenčního řízení nebyly přihlášeny, ačkoliv tak věřitelé měli učinit. S ohledem na uvedené se nárok žalobkyně v řízení přerušeném úpadkem žalované podle § 140a insolvenčního zákona stal rozhodnutím o osvobození od placení pohledávek podle § 414 insolvenčního zákona nevymahatelným, proto jej soud v celém rozsahu zamítl jako nedůvodný.6. Žalovaná měla ve věci zcela úspěch, náležela by jí tak náhrada nákladů řízení, žalovaná však neuplatnila náhradu žádných nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.