2 C 131/2024-64 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou soudu dne 11. 6. 2024 se žalobce domáhal zaplacení částky 738 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované poskytl v období od , datum, zápůjčky v celkové výši 778 000 Kč s tím, že vrácena byla pouze zápůjčka ve výši 40 000 Kč poskytnutá žalované dne , datum, a vrácena žalobci dne , datum, . Mezi účastníky nebyl sjednán termín vrácení jednotlivých zápůjček. Žalobce tedy vyzval prostřednictvím právního zástupce žalovanou dne , datum, k vrácení zápůjčky ve výši 738 000 Kč se lhůtou k plnění šest kalendářních týdnů. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne , datum, . Lhůta k plnění marně uplynula dne , datum, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, opětovně vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovanou k vrácení zápůjček ve lhůtě , datum, . Na výzvu soudu žalobce doplnil, že zápůjčky byly poskytovány žalované na základě ústně uzavřených smluv majoritním společníkem žalované, , právnická osoba, , a žalobcem. Termín vrácení půjček nebyl sjednán. Mělo k tomu dojít po zlepšení finanční situace žalované. Dále polemizoval s žalovanou o vedení účetnictví a statutárních věcech žalované společnosti. Zároveň uvedl, že pro případ neunesení důkazního břemene ohledně zápůjček, požaduje vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná uplatněný nárok neuznávala. Žalobce tvrzené zápůjčky žalované neposkytl. Žalovaná odmítla nárok žalobce jako neopodstatněný, neboť nebyl schopen specifikovat jednotlivé platby, stejně jako titul k navrácení žalovaných částek. Žalované částky představují prostředky žalované společnosti, které žalobce pravděpodobně inkasoval v hotovosti a následně prostřednictvím svého účtu převedl na účet žalované společnosti. Zpochybnila, že by bez právního důvodu žalobce zaslal žalované 28 plateb.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud závěru, že žalobce převedl ze svého bankovního účtu v období od , datum, na účet žalované celkem 28 plateb, jak plyne z bankovních výpisů z účtu žalované. Dopisem ze dne , datum, žalobce prostřednictvím právního zástupce vypověděl zápůjčky dle § 2392 odst. 1 o. z. a vyzval žalovanou k jejich vrácení ve lhůtě šesti kalendářních týdnů, když toto bylo žalované doručeno do její datové schránky dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě do , datum, . Účastníci před podáním žaloby komunikovali vrácení žalované částky s tím, že žalovaná rozporovala a neuznávala důvod vrácení.4. Při jednání dne , datum, byla vyslechnuta svědkyně , adresa, , která v letech , Anonymizováno, poskytovala žalované služby spočívající ve vedení účetnictví. Vypověděla, že veškeré účetní podklady zpracovávala její kolegyně , jméno FO, . Svědkyně pak zpracovávala pouze účetní závěrky žalované. Žalovaná v době, kdy poskytovala své služby, byla ve ztrátě. Společník pan , jméno FO, v té době poskytoval žalované finanční prostředky za účelem zlepšení její finanční situace. Detaily si již nevybavovala.5. Podle ustanovení § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2393 o. z. je splatnost zápůjčky závislá na vypovězení smlouvy, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle druhého odstavce platí, že nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužna povinen plnit i bez vyzvání věřitele.8. Podle ustanovení § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:11. Žalobce poskytl žalované částku v celkové výši 738 000 Kč, a to bankovním převod z účtu žalobce na účet žalované bez bližší specifikace v průběhu období , datum, , jak je zjevné z předložených bankovních výpisů žalované. Byť žalobce tvrdil, že se jedná o několik zápůjček, tato skutečnost nebyla ničím podložena ani prokázána. Žalovaná rozporovala uzavření smluv o zápůjčkách s tím, že se jednalo ze strany žalobce o přijetí finančních prostředků v hotovosti na účet žalované a jejich následný bezhotovostní převod z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalované. Nicméně ani toto tvrzení nebylo žalovanou nijak prokázáno.12. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů a svědecké výpovědi, z níž nebylo zjištěno nic významného pro rozhodnutí ve věci. Na žalované bylo, aby případně v řízení tvrdila a prokázala, že její povinnost k zaplacení nevznikla nebo zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatila, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.13. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží.14. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované byly žalobcem převedeny v žalobě uvedené finanční částky. Převzala-li žalovaná předmětné finanční prostředky bez právního důvodu, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky dopisem ze dne , datum, ve lhůtě šesti kalendářních týdnů, když tento byl žalované doručen do její datové schránky dne , datum, . Žalovaná požadovanou částku ve stanovené lhůtě neuhradila a dostala se tak do prodlení dne , datum15. Nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 738 000 Kč od 5. 7. 2023 do zaplacení vznikl žalobci podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízeni vlády č. 351/2013 Sb.16. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 107 201 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 36 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 738 000 Kč sestávající z částky 11 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí zastupování, sepis žaloby, doplnění žaloby ze dne 21. 10. 2024), odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 738 000 Kč sestávající z částky 11 260 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (účast u jednání soudu dne 14. 5. 2025 a 15. 9. 2025) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 58 100 Kč ve výši 12 201 Kč.