2 C 134/2025-81 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela elektronickými prostředky komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná byla podle smlouvy povinna načerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Žalovaná splátky platila do , datum, , poté však splátky řádně a včas hrazeny nebyly. V důsledku toho žalobkyně s účinností ke dni , datum, přistoupila v souladu se smlouvu k zesplatnění úvěru a žalobou se domáhala neuhrazené jistiny v částce , částka, , k jistině přirostlého úroku do zesplatnění ve výši , částka, , dále smluvní pokuty do zesplatnění ve výši , částka, , náhrady nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, , to vše spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, a dále žalobkyně požaduje rovněž úhradu smluvní pokuty za dobu od zesplatnění do sepisu žaloby ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, ani přesto žalovaná dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila nesouhlasně. Uvedla, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, a to jednak pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní a jednak pro rozpor s dobrými mravy vzhledem k výši protiplnění za poskytnutí úvěru.3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to v intencích § 2395 a násl. o. z. a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně výpisem ze seznamu subjektů finančního trhu doložila, že je oprávněným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Z hodnocení klienta byly zjištěny volné zdroje ve výši , částka, , kdy výše příjmů žalované byla zjištěna z výpisů z příchozích transakcí za 4 měsíce před uzavřením smlouvy. Z výpisu z NRKI a z výpisu z registru SOLUS soud shledal, že žalovaná nemá v těchto registrech žádné záznamy. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované před uzavřením smlouvy informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se s těmito informacemi seznámila, jak dokládá prohlášení žalované. Ze smlouvy o úvěru včetně dodatku č. , hodnota, a z postupu podepisování smluv na dálku soud zjistil následující. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku dne , datum, . Podpis žalované byl nahrazen zadáním jednorázového autorizačního kódu, kterým byl variabilní symbol korunové platby ve prospěch žalované, jak dokládá výpis z účtu a potvrzení o odeslání a přijetí SMS. Žalobkyně následně žalované zaslala oznámení o schválení úvěru obsahující základní parametry úvěru a splátkový kalendář.4. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit žalobkyni úrok ve výši 54,82 % ročně, a to formou 48 měsíčních splátek. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 71,81 % a žalovaná byla podle smlouvy povinna zaplatit žalobkyni celkem částku , částka, . Žalobkyně podle smlouvy zaslala žalované dne , datum, na její bankovní účet č. , Anonymizováno, peněžní prostředky ve výši , částka, , jak je patrno z výpisu z účtu žalobkyně. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná řádně uhradila 18 splátek po , částka, a dále částky , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , celkem tedy , částka, . Poté již nezaplatila na splátkách úvěru ničeho. Dle žádosti o změnu splátkového kalendáře žalovaná požádala o odklad splátek. Žalobkyně s tímto souhlasila a zaslala žalované nový splátkový kalendář s tím, že úroková sazba bude nově činit 64,33 %., jak vyplývá z dopisu ze dne , datum, a z upraveného splátkového kalendáře. Žalovaná byla poté ohledně neplacení splátek upomínána, jak dokládají výzvy žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, . V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně celou dlužnou částku v souladu se smlouvou zesplatnila s účinností ke dni , datum, , jak vyplývá z oznámení z téhož dne včetně doručenky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu také v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla žalované zaslána podle podacího archu téhož dne.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.8. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni celkem částku ve výši , částka, , tedy částku ve výši 248,4 % jistiny úvěru, kdy roční úroková sazba činila 54,82 %, posléze 64,33 % a RPSN dosahovala 71,81 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 8,20 % a RPSN činila 8,65 %), a vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením a citované judikatuře, soud uzavřel, že smlouva o úvěru uzavřená účastníky dne , datum, je z důvodu nepřiměřeně vysokého protiplnění za poskytnutí úvěru absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Posouzení úvěruschopnosti považoval soud za dostatečné, když žalobkyně vycházela z údajů v příslušných registrech a z doložených příjmů žalované za několik měsíců v porovnání s výdaji žalované. Žalobkyně však uzavřela úvěrovou smlouvu proto, aby od žalované jakožto spotřebitele, tedy slabší strany, získala úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši. Z tohoto důvodu je nemravná celá smlouva o úvěru. Soud k absolutní neplatnosti této smlouvy přihlíží ze zákona.9. Žalovaná obdržela od žalobkyně peněžní prostředky na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a tedy bez právního důvodu. V důsledku toho byl žalobkyní uplatňovaný nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku , částka, . Soud tedy žalobě vyhověl co do částky, v níž bezdůvodné obohacení žalované trvá a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Žalobě bylo rovněž částečně vyhověno ohledně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v návaznosti na zaslání předžalobní upomínky. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to podle § 573 o. z. a s ohledem na dodatečnou lhůtu k plnění poskytnutou žalované v předžalobní výzvě, ode dne , datum, . Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat další žalobou požadovaná plnění.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované nárok na plnou náhradu nákladů řízení, kdy úspěch žalované dosahoval 98,23 % a neúspěch činil 1,77 %. Vzhledem