8 C 265/2025-77 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 41 292,95 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela elektronickými prostředky komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaná byla podle smlouvy povinna načerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Žalovaná však uhradila pouze 2 splátky po 2 023 Kč, poté splátky nehradila. V důsledku toho žalobkyně s účinností ke dni 16. 6. 2024 přistoupila v souladu se smlouvu k zesplatnění úvěru a domáhala se neuhrazené jistiny včetně kapitalizovaného smluvního úroku do zesplatnění v částce 30 842 Kč, smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč a úhradu poplatku za pojištění schopnosti splácet v celkové výši 496 Kč, a to spolu s úrokovým příslušenstvím. Dále žalobkyně požadovala rovněž úhradu smluvní pokuty za dobu od , datum, do sepisu žaloby ve výši 10 450,95 Kč. Žalovaná žalobkyni na dlužnou částku ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani písemně, ani na jednání konaném dne , datum, , k němuž se nedostavila.3. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to v intencích § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. „) a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně výpisem ze seznamu subjektů finančního trhu doložila, že je oprávněným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Za tím účelem si od žalované vyžádala a soudu doložila kopii občanského průkazu žalované. Z hodnocení klienta a z dokladů o provedených platbách soud shledal měsíční příjmy žalované v průměrné výši 26 000 Kč a výdaje ve výši 8 860 Kč včetně měsíční splátky úvěru. Z výpisu z NRKI soud shledal, že u žalované je evidováno 5 žádostí u finančních institucí, žalovaná však nemá žádný dluh po splatnosti. Podle výpisu z registru SOLUS žalovaná nemá v tomto registru žádné záznamy. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované před uzavřením smlouvy informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se s těmito informacemi seznámila, jak dokládá prohlášení žalované. Ze smlouvy o úvěru včetně dodatku č. , hodnota, a přílohy č. , hodnota, soud zjistil následující. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku dne , datum, . Podpis žalované byl nahrazen zadáním jednorázového autorizačního kódu, kterým byl variabilní symbol korunové platby ve prospěch žalované, jak dokládá výpis z účtu, potvrzení o odeslání a přijetí SMS. Žalobkyně projevila svůj souhlas s uzavřením smlouvy tím, že žalované zaslala oznámení o schválení úvěru obsahující základní parametry úvěru a splátkový kalendář.4. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit žalobkyni úrok ve výši 85,49 % ročně, a to formou 48 měsíčních splátek po 2 023 Kč. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 127,86 % a žalovaná byla podle smlouvy povinna zaplatit žalobkyni celkem částku 85 200 Kč. Dle přílohy č. , hodnota, ke smlouvě, přihlášky do pojištění a z podmínek , právnická osoba, bylo rovněž sjednáno pojištění schopnosti žalované úvěr splácet za poplatek ve výši 248 Kč měsíčně. Žalobkyně podle smlouvy zaslala žalované dne , datum, na její bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, jak je patrno z výpisu z účtu žalobkyně. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná řádně uhradila 2 splátky po 2 023 Kč, celkem tedy 4 046 Kč. Poté již nezaplatila na splátkách úvěru ničeho. Žalovaná byla ohledně neplacení splátek upomínána, jak dokládají výzvy žalobkyně ze dne , datum, . V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně celou dlužnou částku v souladu se smlouvou zesplatnila s účinností ke dni , datum, , jak vyplývá z oznámení z téhož dne včetně doručenky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu také v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla žalované zaslána podle podacího archu téhož dne.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.8. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 85 200 Kč, tedy částku ve výši 355 % jistiny úvěru, kdy roční úroková sazba činila 85,49 % a RPSN dosahovala 127,86 % (přičemž z databáze ČNB ARAD bylo zjištěno, že běžný úrok činil v měsíci uzavření smlouvy 9,23 % ročně a RPSN činila 9,68 %), a vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením a citované judikatuře, soud uzavřel, že smlouva o úvěru uzavřená účastníky dne , datum, je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba je mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí zásadně považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.9. V důsledku toho je nutno posoudit žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaná uhradila na dlužnou částku celkem 4 046 Kč. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 19 954 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalované byla v předžalobní upomínce poskytnuta lhůta k plnění v délce 15 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná je tedy v prodlení ode dne 25. 9. 2024. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 19 954 Kč od 25. 9. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.10. Lhůta k plnění byla ve výroku I. tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalované, jak vyplývá z obsahu spisu, žádné náklady řízení nevznikly.