8 C 388/2025-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 13 557 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 773 Kč a smluvní úrok ve výši 2 784 Kč, a to spolu s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) nabyla pohledávku za žalovanou. Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procení legitimaci. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, (dále jen „smlouva“) a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku v celkové výši 17 500 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek vrátit a zaplatit úrok. Tuto svoji povinnost však řádně a včas neplnila. Žalobkyně tedy zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění. Žalovaná však ani přes tuto výzvu na svůj dluh ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku u soudu, neboť s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek ve znění dodatku ze dne , datum, ve smyslu § 1879 – 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně také doložila seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ve smyslu § 1882 o. z., které bylo žalované zasláno téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši 12 000 Kč, a to i opakovaně. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem částku 17 500 Kč, a to platbami v částce 12 000 Kč ze dne , datum, , v částce 1 100 Kč ze dne , datum, , v částce 800 Kč ze dne , datum, , v částce 1 100 Kč ze dne , datum, a v částce 2 500 Kč ze dne , datum, převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě, jak vyplývá z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se v čl. I odst. 7 smlouvy zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit sjednaný úrok, to vše formou měsíčních splátek v počáteční výši 2 079 Kč a dále ve výši, která se každý měsíc mění podle čl. III. odst. 1 smlouvy. Roční úroková sazba činila 150 %. RPSN pak dosahovala 311,30 %. Žalovaná však právní předchůdkyni žalobkyně úvěr řádně nesplatila. Dlužná jistina úvěru dosahuje částky 10 773 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla žalované zaslána podle podacího lístku téhož dne.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.9. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 150 % ročně, kdy RPSN dosahovala 311,30 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 8,90 % ročně a obvyklá RPSN dosahovala 9,35 %), a vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením a citované judikatuře, soud uzavřel, že smlouva o revolvingovém úvěru č. , datum, je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba je mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí zásadně považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.10. V důsledku toho byl žalobkyní uplatňovaný nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do bezdůvodného obohacení žalované představovaného dlužnou jistinou úvěru ve výši 10 773 Kč. Žalobě bylo rovněž částečně vyhověno ohledně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na odeslání předžalobní upomínky. Podle § 573 o. z. má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalované dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne , datum, . Žalované byla v předžalobní upomínce poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 773 Kč od , datum, . Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat další žalobou požadovaná plnění.11. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na částku 1 000 Kč. Žalobkyně je tedy povinna doplatit 200 Kč.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 633 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalované v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 557 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně byla žalované uložena podle § 14