CS · EN DE FR brzy

8 C 447/2025-17 — Okresní soud Plzeň-sever

ECLI: ECLI:CZ:OSPS:2025:8.C.447.2025.1
Datum: 2025-12-23
Předmět: 14 496 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb."]
["náhrada nákladů""smlouva o půjčce""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""náklady řízení"]
O co šlo: 14 496 Kč s příslušenstvím (["§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 496 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní legitimaci. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 22. 6. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“). V souladu s touto smlouvou poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala poskytnuté peněžní prostředky do , datum, vrátit, zaplatit úrok a poplatek za poskytnutí úvěru. Tuto svoji povinnost však žalovaná podle žalobních tvrzení řádně a včas nesplnila, a to ani přesto, že byla žalobkyní vyzvána k plnění v předžalobní upomínce.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně je aktivně procesně legitimována k uplatnění nároku u soudu, neboť s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 – 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy součástí smlouvy byl seznam postupovaných pohledávek včetně pohledávky za žalovanou. Žalobkyně dále doložila, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno ve smyslu § 1882 o. z. dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, a to v intencích § 2395 a násl. o. z a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tato smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy podpis žalované byl nahrazen zadáním autorizačního kódu. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, , jak bylo zjištěno z potvrzení o provedení transakce. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 295,89 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 360,09 Kč, případně ve výši 4 200,11 Kč při překročení doby splatnosti. Žalovaná byla podle smlouvy povinna vrátit žalobkyni celkem částku 13 655,98 Kč, a to formou jednorázové splátky do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalované, tj. do , datum, . Pro případ překročení doby splatnosti byla žalovaná povinna zaplatit celkem částku 14 496 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že roční úroková sazba byla sjednána ve výši 36 %. RPSN dosahovala 4 330,25 % a v případě, že by se žalovaná dostala s úhradou splátky do prodlení, činila tato 9 059,1 %. Žalovaná neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně ani následně žalobkyni na dlužnou částku ničeho. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla žalované zaslána dne , datum, , jak je patrno z podacího lístku.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.9. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 14 496 Kč, tedy částku ve výši 145 % jistiny úvěru, kdy roční úroková sazba dosahovala výše 36 % a RPSN dosahovala 9 059,1 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 8,90 % a RPSN činila 9,35 %) soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. č. 50BFC/793538 uzavřená dne 22. 6. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy RPSN je mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé. K absolutní neplatnosti soud přihlíží ze zákona.10. V důsledku toho byl žalobkyní uplatňovaný nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni neuhradila ničeho. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky bezdůvodného obohacení žalované, jež činí 10 000 Kč. Žalobkyně má krom úhrady této částky také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z uvedené částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Podle § 573 o. z. má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalované dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne 17. 9. 2025, přičemž v předžalobní výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč, a to ode dne 23. 9. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat další žalobou požadovaná plnění.11. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 200 Kč.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 563 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalované v rozsahu 40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 496 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.13. Plnění povinností uložených žalované výroky I. a IV. tohoto rozsudku bylo stanoveno podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách, jak uvedeno ve výroku V. tohoto ro

Citovaná ustanovení

§ 2993 (89/2012 Sb.)§ 588 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.