2 C 45/2026-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 17 250 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , přičemž na tuto společnost byla pohledávka za žalovaným postoupena spolčeností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ohledně uplatňovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému dne , datum, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč se splatností dne , datum, . Novou smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, pak byla splatnost úvěru prodloužena do , datum, a další smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, byla splatnost úvěru prodloužena do , datum, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úrok a sjednané poplatky. Žalovaný však úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil, a to ani přes upomínání včetně předžalobní výzvy ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku u soudu, neboť k postoupení pohledávky za žalovaným ve smyslu § 1879 – 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , přičemž tato společnost pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, spolčeností , právnická osoba, . IČ , IČO, . Žalobkyně doložila, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ve smyslu § 1882 o. z. v předžalobní upomínce odeslané dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dále dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla prodloužena splatnost úvěru do , datum, , a dále uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Součástí smluv byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Dle smlouvy ze dne , datum, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne , datum, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě, jak dokládá potvrzení o provedené platbě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 300 Kč, kdy roční úroková sazba činila 36,5 %. Dále byl žalovaný povinen zaplatit poplatek za úvěr ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku 13 900 Kč byl žalovaný povinen zaplatit po prodloužení splatnosti dle smlouvy ze dne , datum, ve lhůtě do , datum, . RPSN pak podle smlouvy dosahovala 5 395,58 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, dále jednorázový poplatek za prodlení ve výši 700 Kč a náklady na upomínání ve výši 500 Kč za písemnou upomínku, 30 Kč za upomínku formou emailu a 50 Kč za SMS upomínku. Žalobkyně žalovaného na prodlení upomínala, a to dvakrát písemně a vždy po deseti upomínkách formou SMS a formou emailu. Toto vyplývá z písemných upomínek, výpisu SMS a z výpisu emailů. Žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil ani přes předžalobní výzvu, která mu byla zaslána dne , datum, , jak dokládá podací lístek.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 13 900 Kč, tedy částku ve výši 139 % jistiny úvěru, kdy roční úroková sazba dosahovala výše 36,5 % a RPSN dosahovala 5 395,58 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 8,28 % a RPSN činila 8,57 %) soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, jsou jako celek absolutně neplatné, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru. RPSN je v tomto případě mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura zásadně považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). RPSN sice není totéž co úroková sazba, avšak její posouzení je v tomto případě relevantní, neboť zahrnuje úrokovou sazbu jakož i další poplatky spojené s poskytnutím úvěru. Přestože se jednalo o krátkodobý úvěr v délce trvání tří měsíců, soud přihlédl k výši požadovaných nákladů na administraci prodlení a upomínání ve formě SMS zpráv, emailů a písemných upomínek v celkové výši 3 350 Kč, která je ve vztahu k výši jistiny úvěru zjevně nepřiměřená. Soud tedy vyhodnotil shora uvedené smlouvy ve vzájemné souvislosti jako zjevně nemravné, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatné. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.9. V důsledku toho soud posuzoval žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalovanému byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy ze dne , datum, , a tedy bez právního důvodu. Žalovaný neuhradil na dlužnou částku ničeho. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven podle § 573 o. z., podle nějž se předžalobní výzva dostala do dispozice žalované dne , datum, , a v návaznosti na dodatečnou lhůtu k plnění v délce sedmi dnů. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení dnem , datum, . Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byly-li smlouvy shledány absolutně neplatné, nelze na jejich základě přiznat žalobou požadovaná plnění.10. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 200 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 450,40 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %). Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledá