25 C 47/2026-24 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou dne , datum, k soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21 600 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím webové adresy , Anonymizováno, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byl žalované v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o úvěru. Žalobkyně žalované následně zaslala na jí uvedené telefonní číslo , tel. číslo, , kterým žalovaná odsouhlasila uzavření smlouvy. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které byly žalované zaslány dne , datum, na žalovanou uvedený účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit jistinu a smluvní úrok ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 600 Kč, a to nejpozději do , datum, . Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, a to ani základě předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že spornou pohledávku nepopírá, avšak její současná finanční situace jí nedovoluje uhradit žalovanou částku najednou. Z tohoto důvodu požádala o rozvržení povinnosti do měsíčních splátek po 500 Kč.3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně i žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily.4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané následující skutečnosti. Žalovaná podepsala dne , datum, s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 17 000 Kč zaslaná bezhotovostně na účet žalované č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala zaplatit jistinu, smluvní úrok ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 600 Kč, a to nejpozději do , datum, , celkem tedy 21 600 Kč. RPSN je ve smlouvě uvedena ve výši 2 334 %. Z přiloženého podacího lístku je patrné, že předžalobní upomínka ze dne , datum, byla podána k poštovní přepravě dne , datum, . Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná následně požádala o možnost pohledávku splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 500 Kč. Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila a soud má tak za to, že se splátkami souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.10. Soud žalobu shledal důvodnou. I přes vysokou výši roční úrokové sazby je smluvní úrok sjednán a také požadován nikoli z poskytnutých peněžních prostředků, ale za konkrétní časové období, které je relativně krátké (1 měsíc), a je vyjádřen pevnou částkou. Jinými slovy, v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase tak, jako je tomu u poskytování úvěrů u bank. Krátká, Anonymizováno, doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že RPSN se jeví jako velmi vysoká. Podstatným aspektem je také to, že půjčená částka je relativně nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V tomto případě žalovaná obdržela částku 17 000 Kč a vrátit měla 21 600 Kč, a to včetně poplatků i zisku žalobkyně. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze také přehlédnout, že žalovaná za vyšší úrok získala téměř okamžitě jí požadovanou a ničím nezajištěnou částku. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaná neuzavírala smlouvu se zprostředkovatelem (jako tomu bývá u jiných obdobných produktů), který by mohl rozhodování ovlivňovat, naopak sama vyhledala nabídku a smlouvu uzavírala za užití prostředků komunikace na dálku. Nemůže tak jít o osobu zcela nevědomou.11. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě o zaplacení částky 21 600 Kč v plném rozsahu. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení z původní jistiny ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 895 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 080 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 21 600 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.13. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalované splnit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně vždy do 20. dne každého měsíce počínaje , datum, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, a to nejprve na jistinu, pak na úroky z prodlení a dále na náklady řízení. Žalovanou navrhované splátky ve výši 500 Kč měsíčně soud totiž shledal za nepoměrně nízké vzhledem k celkové částce přiznané žalobkyni.14. V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle Položky 2, bodu 2. Sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 216 Kč do celkové částky 1 080 Kč podle Položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku, a uložil jej výrokem IV. žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu , adresa, -sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.