5 C 14/2026-25 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované zaplacení částky 29 687,72 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, k této smlouvě ze dne , datum, uzavřené se společností , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) nabyla pohledávku za žalovanou. Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procesní legitimaci. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky. Žalobkyně dále uvedla, že úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná však splátky úvěru řádně a včas nehradila. Žalobkyně tedy žalovanou vyzvala k úhradě zbývající dlužné částky v předžalobní upomínce, která byla žalované zaslána dne , datum, . Žalovaná však přesto dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyslovila v žalobě souhlas. Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, dodatku č. , hodnota, k této smlouvě ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna oznámením ze dne , datum, ve smyslu § 1882 o. z., odeslaným podle podacího lístku dne , datum, .5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou prostředky komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“), jejíž součástí byly standardní podmínky úvěrové smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované, jak vyplývá z kopie občanského průkazu žalované. Žalované byly také poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez účelového určení peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to dne , datum, převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , jak vyplývá z dokladu o vyplacení. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úrok, a to formou měsíčních splátek ve výši 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z částek je vyšší. Úroková sazba podle smlouvy činila 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně. RPSN dosahovala 299,98 % a celkem byla žalovaná podle smlouvy povinna vrátit částku 35 919,47 Kč. Účastníci ve smlouvě sjednali také právo právní předchůdkyně žalobkyně na zaplacení poplatku ve výši 250 Kč jakožto náhrady účelně vynaložených nákladů za prodlení žalované s úhradou byť jedné splátky. Žalovaná splátky úvěru řádně a včas neplatila, na splátkách úvěru neuhradila ničeho. Toto je patrno z tabulky čerpání a plateb. Žalobkyně tedy zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu k plnění, jak dokládá podací lístek.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.9. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnutí úvěru úrok ve výši 0,4026 % denně, tj 146,949 % ročně, kdy RPSN dosahovala 299,98 % (přičemž podle veřejně dostupné databáze ČNB ARAD byla v době uzavírání smlouvy obvyklá výše roční úrokové sazby 8,04 % a RPSN obvykle činila 8,43 %), a vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením a citované judikatuře, soud po právní stránce uzavřel, že smlouva o revolvingovém úvěru uzavřená právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba je mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí považuje za přiměřené protiplnění zpravidla nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.10. V důsledku toho soud posuzoval žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaná neuhradila na dlužnou částku ničeho. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na odeslání předžalobní upomínky. Podle § 573 o. z. má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalované dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne , datum, . Ode dne následujícího je tedy žalovaná v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 914 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalované v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 188 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 687,72 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.12. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.