5 C 24/2026-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou k nadepsanému soudu se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 68 259 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávky za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procesní legitimaci. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva 1“), dále dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva 2“) a dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva 3“). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy 1 peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, dle smlouvy 2 byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč a dle smlouvy 3 částka 15 000 Kč, a to vždy v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se v uvedených smlouvách zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou splátek vrátit a zaplatit úrok a sjednané poplatky. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila vždy pouze část dlužné částky z té které smlouvy. Žalobkyně proto zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, ani přesto však žalovaná dlužné částky neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimovaná k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky ze shora uvedených smluv byly právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna ve smyslu § 1882 o. z. oznámením ze dne , datum, , které jí bylo dle podacího lístku zasláno dne , datum, .5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (smlouvu 1), dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (smlouvu 2) a dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (smlouvu 3). Součástí smlouvy 1 byly smluvní podmínky platné od , datum, a součástí smlouvy 2 a smlouvy 3 byly smluvní podmínky platné od , datum, .6. Dle smlouvy 1 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku 18 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě 1 zavázala poskytnuté finanční prostředky formou 60 týdenních splátek vrátit a zaplatit úrok ve výši 2 370 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 699 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 8 980 Kč. Úroková sazba činila 20,50 % ročně. Celkem měla žalovaná podle smlouvy 1 povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 33 049 Kč, kdy RPSN dosahovala 68,70 %. Žalovaná na dlužnou částku ze smlouvy 1 uhradila 2 106,62 Kč.7. Ze smlouvy 2 bylo zjištěno, že byla žalované poskytnuta opět v hotovosti při podpisu smlouvy částka 30 000 Kč. Ve smlouvě 2 se žalovaná rovněž zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 6 218 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 037 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 17 850 Kč, a to formou 100 týdenních splátek. Úroková sazba činila 19 % ročně a RPSN dosahovala 49,70 %. Celkem se žalovaná ve smlouvě 2 zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 61 105 Kč. Na dlužnou částku z této smlouvy bylo uhrazeno 27 228,58 Kč.8. Ze smlouvy 3 soud shledal, že žalovaná načerpala částku 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž byla povinna poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 916 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 850 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 7 775 Kč, to vše formou 60 týdenních splátek. Roční úroková sazba ve smlouvě 3 činila 19,98 % a celkem měla žalovaná podle této smlouvy povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 27 541 Kč, kdy RPSN dosahovala 63,93 %. Na dluh ze smlouvy 3 žalovaná zaplatila celkem 24 100,80 Kč. Žalovaná své povinnosti z uvedených smluv řádně nesplnila. Žalobkyně proto zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu plnění, jak vyplývá z podacího lístku.9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.12. Dle smlouvy 1 se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 20,50 % a RPSN dosahovala 68,70 %, přičemž podle databáze ČNB ARAD obvyklá výše úrokové sazby činila v době uzavření smlouvy 12,56 % a RPSN 13,62 %. Podle smlouvy 2 činila roční úroková sazba 19 % a RPSN 49,70 %, když dle databáze ARAD byla obvyklá výše roční úrokové sazby v době uzavření smlouvy 13,79 % a v případě RPSN 14,76 %. Na základě smlouvy 3 pak byla žalovaná povinna zaplatit úrok ve výši 19,98 % ročně spolu s poplatky, kdy RPSN dosahovala 63,93 %, avšak dle databáze ARAD činila obvyklá roční úrokové sazby v měsíci uzavření smlouvy 14,07 % a RPSN dosahovala 14,93 %. Z uvedeného je tedy patné, že výše protiplnění za poskytnutí zápůjček byla nepřiměřeně vysoká a mnohonásobně přesahovala judikaturou stanovenou hranici.13. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , tak smlouva o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, i smlouva o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, jsou absolutně neplatné, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba i RPSN jsou mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí považuje za přiměřené protiplnění zpravidla nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.14. V důsledku je nezbytné posoudit žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 63 000 Kč, a to na základě absolutně neplatných smluv, tedy bez právního důvodu. Tuto částku byla žalovaná z titulu bezdůvodného obohacení povinna vrátit. Žalovaná již uhradila na dlužné částky celkem 53 436 Kč. Soud tedy žalobkyni přiznal právo na zaplacení zbývající částky bezdůvodného obohacení ve výši 9 564 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z p