5 C 280/2025-32 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 49 140 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně opakovaně poskytla žalované peněžní prostředky. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek vrátit a zaplatit úrok. Tuto svoji povinnost však žalovaná dle žalobkyně řádně neplnila. Žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka pak podle žalobkyně sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, smluvního úroku ve výši 12 000 Kč, to vše žalobkyně požaduje spolu s úrokem z prodlení, a dále dlužná částka sestává ze smluvní pokuty v částce 7 140 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení této částky v předžalobní upomínce, která jí byla zaslána dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila nesouhlasně, nárok žalobkyně neuznávala. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy prvotně činila částka jistiny 4 000 Kč. Poté byla jistina navyšována až na částku 29 055 Kč. Žalovaná však úvěr splácela, celkem dle svých tvrzení žalobkyni uhradila 39 000 Kč, tedy částku odpovídající jistině i s přiměřeným úrokem. Další částky žalovaná nehradila. Žalovaná také poukázala na tu skutečnost, že splácení úvěru bylo nepřehledně nastaveno a RPSN dosahovala 5 524 %. Taková výše RPSN je dle žalované v rozporu s obvyklými úroky a dalšími poplatky. Žalovaná proto považovala nárok žalobkyně za bezpředmětný.3. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou prostředky komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to v intencích § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 4 000 Kč s možností opakovaného čerpání vždy ve výši sjednaného limitu. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit žalobkyni úrok ve výši 40 % měsíčně, a to formou měsíčních splátek splatných vždy k 19. dni v měsíci. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 5 524,43 %. Z dokladů o převodu částek soud bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč a dne , datum, částky 3 000 Kč, 5 000 Kč a 7 000 Kč. Částka 4 000 Kč ze dne , datum, však dle zprávy banky na účtu žalované evidována není. Žalovaná uhradila na bankovní účet žalobkyně č. , hodnota, pod variabilním symbolem , datum, částku 12 500 Kč, dne , datum, částku 1 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč dne , datum, částku 10 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč a dne , datum, částku 2 000 Kč, jak bylo zjištěno z příjmových pokladních dokladů předložených žalovanou a ze zprávy , právnická osoba, . Na bankovní účet č. , hodnota, , který však náleží společnosti , právnická osoba, ., zaslala žalovaná pod variabilním symbolem , datum, částku 5 500 Kč, jak soud shledal z příjmového pokladního dokladu a ze zprávy , právnická osoba, . Z veřejně dostupné databáze ČNB – ARAD pak soud zjistil, že obvyklá výše úrokové sazby ke dni uzavření smlouvy činila 9,02 % ročně a obvyklá výše RPSN v této době dosahovala 9,45 %. Dále bylo zjištěno, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky žalobkyní vyzývána v předžalobní upomínce ze dne , datum, odeslané dne , datum, , jak dokládá podací lístek.4. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.7. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni úrok ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, kdy RPSN dosahovala 5 524,43 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 9,02 % ročně a RPSN činila 9,45 %), a vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením a citované judikatuře, soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřená účastníky dne , datum, je z důvodu nepřiměřeně vysokého protiplnění za poskytnutí úvěru absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba i RPSN jsou mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí zásadně považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.8. V důsledku toho je třeba posoudit žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalované byly ze strany žalobkyně na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu, poskytnuty peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Tuto částku byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 33 500 Kč. Zaplatila tedy více, než kolik byla povinna z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni uhradit. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalovaná, která byla ve věci plně úspěšná a měla by proto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, právo na náhradu nákladů řízení, uvedla, že toto právo vůči žalobkyni neuplatňuje.