5 C 296/2025-31 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 73 128,10 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procesní legitimaci. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 53 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek vrátit a zaplatit úrok nejpozději do , datum, , to však řádně nesplnila. Žalobkyně proto zaslala žalované dne , datum, předžalobní upomínku.2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že žalovaná uhradila před podáním žaloby na splátkách úvěru celkem částku 12 182,74 Kč, z čehož byla částka 3 829,73 Kč započtena na jistinu. Žalobkyně proto vzala žalobu o částku 3 829,73 Kč s příslušenstvím zčásti zpět. V tomto rozsahu bylo řízení zastaveno , spisová značka, .3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila na jednání soudu dne , datum, . Uvedla, že se dostala do finančních problémů, kdy si postupně vzala několik drobných půjček, z nichž postupně hradila ty předchozí, až nakonec přišla o bydlení. Dále žalovaná uvedla, že má úvěr u společnosti CreditOn přes 100 000 Kč včetně úroků, u společnosti FlexiFin přes 75 000 Kč i s úroky a u společnosti Zaplo má žalovaná dluh 70 000 Kč. Tyto úvěry není žalovaná dle svého vyjádření schopna hradit najednou, ani formou splátek. Žalovaná se proto chystá podat insolvenční návrh. K projednávané věci žalovaná sdělila, že nesporuje to, že elektronickými prostředky na dálku sjednala úvěr u původního věřitele , právnická osoba, . Nespornou žalovaná učinila rovněž skutečnost, že jí původní věřitel bezhotovostně zaslal postupně částky 27 000 Kč, 9 000 Kč a 17 000 Kč a že na předmětný úvěr zaplatila částku 12 182,74 Kč. Žalovaná také sdělila, že získala práci u společnosti , Anonymizováno, . Její měsíční hrubý příjem činí kolem 25 000 Kč. Žalovaná proto předpokládá, že by na úvěr byla schopna platit měsíčně částku 1 500 Kč.4. Mezi účastníky byly nesporné následující skutečnosti, a to že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru elektronickými prostředky, že žalované byly bezhotovostně poskytnuty postupně částky 27 000 Kč, 9 000 Kč a 17 000 Kč a že žalovaná uhradila celkem částku 12 182,74 Kč.5. Nejprve se soud zabýval aktivní procesní legitimací žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek a dodatku k této smlouvě z téhož dne soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla ve smyslu § 1879 – 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno ve smyslu § 1882 o. z. dopisem ze dne 15. 8. 2025 odeslaným podle podacího lístku dne , datum, . Soud tedy uzavřel, že žalobkyně je aktivně procesně legitimována k uplatnění žalobního nároku.6. Soud z provedených listinných důkazů dále zjistil následující. Ze smlouvy o úvěru č. , datum, (dále jen „smlouva“) bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně prostředky komunikace na dálku. Podpis žalované byl nahrazen zadáním autorizačního kódu. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v končené výši 53 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná pak byla dle smlouvy povinna uvedenou částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit úrok ve výši 112 % ročně, a to formou 12 měsíčních splátek po 7 339,62 Kč. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 191,80 %. Z veřejně dostupné databáze České národní banky ARAD soud shledal, že obvyklá výše úrokových sazeb při roční splatnosti úvěru činila v době uzavření smlouvy 6,9 % ročně a obvyklá výše RPSN dosahovala 8,96 %.7. Z výpisu z účtu u , právnická osoba, . soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku 27 000 Kč, dne , datum, částku 9 000 Kč a dne , datum, částku 17 000 Kč, a to vždy převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, .8. Předžalobní upomínka ze dne , datum, dokládá, že před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. Z podacího lístku pak vyplývá, že tato upomínka byla žalované zaslána dne , datum, .9. Na základě provedených listinných důkazů a nesporných skutečností, které vzal soud za svá skutková zjištění, byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru ve znění dodatků ze dne , datum, a ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem na její účet postupně částku ve výši 53 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 112 % ročně, kdy RPSN dosahovala 191,80 %. Obvyklá výše úrokové sazby v době uzavření smlouvy však činila 6,9 % ročně a obvyklá výše RPSN 8,96 %. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem částku 12 182,74 Kč. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu dne , datum, .10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.13. S ohledem na shora uvedené posoudil soud smlouvu o úvěru č. , datum, jako absolutně neplatnou. Důvodem absolutní neplatnosti je zjevný rozpor smlouvy s dobrými mravy. Soud spatřuje rozpor s dobrými mravy v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru. Úroková sazba je totiž mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé. Judikatura však podle shora citovaného rozhodnutí zpravidla považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud proto vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.14. V důsledku toho soud posuzoval žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 53 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaná uhradila na dlužnou částku celkem 12 182,74 Kč. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 40 817,26 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalované soud stanovil dnem , datum, v návaznosti na odeslání předžalobní výzvy. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.15. Soud výrokem III. uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu