5 C 34/2026-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 16 772 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) nabyla pohledávku za žalovanou. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, (dále jen „smlouva“) Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku v celkové výši 12 600 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou splátek vrátit a zaplatit úrok. Tuto svoji povinnost však žalovaná nesplnila a úvěr nevrátila. Žalobkyně tedy zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku u soudu, neboť pohledávku za žalovanou nabyla od právní předchůdkyní žalobkyně ve smyslu § 1879 – 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek. Žalobkyně také doložila, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno ve smyslu § 1882 o. z. dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění dodatků ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, (dále jen „smlouva“). Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v původní výši 2 300 Kč s možností navýšení úvěru. Žalovaná této možnosti využila a na základě shora uvedených dodatků načerpala celkem částku 12 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla tuto částku v několika platbách, a to dne , datum, ve výši 2 300 Kč, dne , datum, ve výši 1 500 Kč, dále dne , datum, ve výši 8 200 Kč a dne , datum, ve výši 600 Kč, přičemž tyto platby byly provedeny vždy převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě, jak vyplývá z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit sjednaný úrok ve výši 279,83 % ročně, kdy RPSN dosahovala 688 %. Žalovaná na splátkách úvěru ničeho neuhradila. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v předžalobní výzvě, která jí byla zaslána podle podacího lístku dne , datum, .6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.9. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 279,83 % ročně, kdy RPSN dosahovala 688 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 8,63 % ročně a obvyklá RPSN dosahovala 8,96 %), a vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením a citované judikatuře, soud uzavřel, že smlouva , Anonymizováno, ve znění pozdějších dodatků uzavřená právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba je mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí zpravidla považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.10. V důsledku toho je nutno posoudit žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 12 600 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 12 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na odeslání předžalobní upomínky. Podle § 573 o. z. má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalované dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne , datum, . Žalované byla v předžalobní upomínce poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů. Žalovaná je tedy v prodlení ode dne , datum, . Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.11. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 200 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 250 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 772 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.13. Lhůta k plnění ve výrocích I. a IV. tohoto roz