5 C 50/2026-25 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 17 840 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne se společností , právnická osoba, , přičemž na tuto společnost byla pohledávka za žalovanou postoupena spolčeností , právnická osoba, dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Ohledně uplatňovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované dne peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč se splatností do , datum, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úrok. Žalovaná však úvěr ve lhůtě splatnosti ani na předžalobní výzvu k plnění neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku u soudu, neboť se společností , právnická osoba, uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek ve smyslu § 1879 – 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž tato společnost pohledávku za žalovanou nabyla od právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, ., na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne. Žalobkyně doložila, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno ve smyslu § 1882 o. z. v předžalobní upomínce odeslané dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Dle smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , jak dokládá potvrzení banky o provedené platbě. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 150 Kč, kdy roční úroková sazba činila 36,5 %. Dále byla žalovaná povinna zaplatit poplatek za úvěr ve výši 1 800 Kč. RPSN pak podle smlouvy dosahovala 773,59 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru bylo ve smlouvě ujednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, úroku z prodlení a náhrady nákladů na upomínání, a to jak na upomínání právní předchůdkyní žalobkyně, tak na upomínání prostřednictvím třetí osoby, za prvních 14 dnů ve výši 700 Kč za písemnou upomínku a následně ve výši 500 Kč. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradila a dostala se do prodlení. Žalobkyně proto žalované zaslala písemnou upomínku dne , datum, a dne , datum, za poplatek celkem 1 000 Kč. Dále byly v souvislosti s prodlením ujednány také poplatky za upomínky formou emailu a SMS. Žalobkyně dle výpisů emailů a SMS zaslala žalované celkem , hodnota, emailů za poplatek 300 Kč a 10 SMS za poplatek 500 Kč. Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila ani na předžalobní výzvu, která jí byla zaslána dne , datum, , jak dokládá podací lístek.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Soud v projednávané věci po právní stránce uzavřel, že smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , datum, je absolutně neplatná. Důvodem absolutní neplatnosti je zjevný rozpor smlouvy s dobrými mravy. Rozpor smlouvy s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 36,5 % ročně, kdy RPSN dosahovala 773,59 %. Dle databáze ČNB ARAD však činila úroková sazba v době uzavření smlouvy 8,28 % ročně a RPSN 8,57 %. Sjednaná úroková sazba a zvláště RPSN je tedy více mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé. Judikatura však zpravidla považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Přestože se v projednávané věci jedná o úvěr se splatností 30 dnů, soud při posuzování přiměřenosti protiplnění zohlednil nepřiměřeně vysokou RPSN a neúměrné poplatky za upomínání v souvislosti s prodlením. Soud proto vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.9. V návaznosti na to posoudil soud žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaná neuhradila na dlužnou částku ničeho. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven dnem 1. 6. 2025 v návaznosti na odeslání předžalobní výzvy. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.10. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 200 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 337,80 Kč, přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalované v rozsahu 44 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 840 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.12. Lhůta k plnění ve výrocích I. a IV. byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.