5 C 58/2026-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou k nadepsanému soudu se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 544 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o účelovém úvěru a o revolvingovém úvěru č. , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému opakovaně poskytovala peněžní prostředky. Žalovaný se v této smlouvě zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok. Tuto svoji povinnosti však řádně a včas nesplnil. Žalobkyně tudíž využila svého práva a úvěr ke dni , datum, zesplatnila s tím, že žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný však na tuto výzvu, ani na následnou předžalobní výzvu svůj dluh žalobkyni nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o účelovém úvěru a o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly úvěrové podmínky (dále jen „smlouva“). Žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak vyplývá z úvěrové zprávy z registru NRKI, a provedla kredit scoring, jak vyplývá z ověření bonity klienta a karty klienta. Na základě provedeného zkoumání dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, a smlouvu se žalovaným uzavřela. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytovat žalovanému peněžní prostředky nejvýše v částce zůstatku úvěrového rámce, a to i opakovaně. Počáteční výše úvěrového rámce činila 14 944 Kč. Tato částka byla poskytnuta za účelem koupě zboží – zařízení Iphone 13 a pojištění. Následně žalovaný čerpal úvěr dále. Celkem žalovaný na úvěrový účet načerpal částku 25 100,22 Kč, jak vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr poskytnutý na koupi zboží splatit v 11 měsíčních splátkách po 1 515 Kč. Následně čerpané prostředky revolvingového úvěru byl žalovaný podle smlouvy povinen splatit v měsíčních splátkách o minimální výši 4 % z dlužné částky. Splátky byly splatné ke 20. dni v měsíci. Roční úroková sazba úvěru poskytnutého ke koupi zboží činila 21,52 % a RPSN dosahovala 23,7 %. V případě revolvingového úvěru byla úroková sazba sjednána ve výši 26,28 % ročně a RPSN dosahovala 36,9 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť jedné splátky je žalobkyně podle smlouvy oprávněna požadovat úhradu nákladů spojených s upomínáním žalované ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný uhradil prvních 5 splátek, poté však nic nezaplatil, jak vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. V důsledku prodlení žalovaného delším než tři měsíce po splatnosti, přistoupila žalobkyně podle článku 7.1 úvěrových podmínek k zesplatnění dlužné částky, a to ke dni , datum, . O zesplatnění informovala žalovaného dopisem z uvedeného dne, který byl žalovanému podle podacího lístku odeslán následujícího dne. Žalobkyně tímto dopisem žalovaného zároveň vyzvala k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě 14 dnů od jeho sepsání. Žalovanému byla zaslána také předžalobní výzva, a to dne , datum, , jak dokládá podací lístek.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.8. Soud v projednávané věci uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o účelovém úvěru na nákup zboží a o revolvingovém úvěru, a to po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný však své povinnost z této smlouvy řádně a včas nesplnil. Žalobkyni tedy vzniklo na základě smlouvy a podle § 2395 o. z. právo na zaplacení dlužné v celkové výši 14 444 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč za 2 měsíce (2 x 300 Kč) a úroku ve výši 1 947,51 Kč počítaného od zesplatnění do 26. 1. 2026 a dále úroku ve výši 11,50 % z dlužné jistiny za období od 27. 1. 2026 do zaplacení podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s § 2048 o. z. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za prodlení s úhradou 3 splátek do zesplatnění úvěru (3 x 500 Kč). Podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. žalobkyni náleží také zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 426,78 Kč od 5. 11. 2025 (tj. od uplynutí dodatečné lhůty k plnění) do 26. 1. 2026 a od 27. 1. 2026 v procentní výši 11,50 % ročně. Soud tedy žalobě s ohledem na shora uvedené skutečnosti v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 544 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.