6 C 269/2020-15 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalované domáhala souhrnně zaplacení částky 1 800 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne [datum] byla mezi účastníky sporu uzavřena pojistná smlouva v písemné formě [číslo] jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. První pojistné bylo ve výši 500 Kč a bylo sjednáno v délce měsíční a splatné v první den příslušného pojistného období. 2. Ke dni [datum] pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného a žalobkyně má právo na sjednanou poměrnou část pojistného za dlužné období od 1. 9. do 1. 12. 2019. To představuje částku 1 800 Kč, kterou žalovaná nezaplatila ani po následných výzvách. Ve věci byla proto podána žaloba, když žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 133 Kč za dobu od 2. 12. 2019 do 26. 8. 2020. 3. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, protože nebyl doručen do vlastních rukou žalované. Okresní soud následně usnesením ze dne 13. 11. 2020 vyzval účastnice, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a dále s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalobkyně vyslovila s postupem soudu souhlas již v žalobě, žalovaná se k věci nevyjádřila, když usnesení jí bylo doručeno do vlastních rukou ke dni 23. 11. 2020. Soud proto za splnění zákonných podmínek daných ustanovením § 115a o. s. ř. vyhlásil ve věci dne 7. 12. 2020 veřejně rozsudek. 5. Tvrzení uvedená žalobkyní v žalobě byla listinnými důkazy z její strany předloženými zcela prokázána. Právní vztah mezi účastnicemi je prokazován předloženou pojistnou smlouvou, výše dlužného pojistného pak vyplývá z přehledu předepsaného a uhrazeného pojistného. Oznámení o zániku pojistné smlouvy pak prokazuje její ukončení. 6. Účastnice uzavřely smluvní vztah, žalovaná následně tento smluvní vztah porušila a žaloba je považována za důvodnou. Ve výroku pod bodem I. rozsudku proto soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku 1 800 Kč, a to včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 133 Kč. Úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 o. z., a jeho výše byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost celé dlužné částky pak byla žalované uložena do tří dnů od právní moci rozsudku k zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení jejích nákladů. 8. Náklady řízení žalobkyně představují částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále pak jde o odměnu za právní zastoupení. Odměna je počítána podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to konkrétně podle § 14b této vyhlášky, kde v daném případě sazba činí za 1 úkon mimosmluvní odměny částku 200 Kč. V posuzované věci zástupce žalobkyně učinil 3 úkony (převzetí a příprava, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění), žalobkyni tak náleží částka 600 Kč. Dále pak jde o 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 2 citované vyhlášky. 9. Odměna je pak dále zvyšována o 21% DPH a souhrnně náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Tuto je povinna žalovaná zaplatit žalobkyni, a to k rukám zástupce žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že nejde o tzv. formulářovou žalobu v předmětné věci, a proto mají být náklady řízení žalobkyně počítány podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 11. Jde naopak o klasickou žalobu o plnění z pojistné smlouvy, kde žalobkyně tvrdí uzavření smlouvy, neplacení pojistného a jeho vyčíslení za dlužné období. Nic jiného se v těchto žalobách dále neprezentuje a stejně je to i v tomto případě. Proto je na místě při vyčíslení nákladů řízení použít ustanovení § 14b citované vyhlášky.