1 C 195/2021-12 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 570,39 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o kontokorentu [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum], na základě které bylo žalovanému umožněno přečerpat běžný účet do úvěrového limitu 25 000 Kč následně zvýšeného na 40 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Ve věci je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr formou povoleného přečerpání běžného účtu až do výše 25 000 Kč Součástí smlouvy byly podmínky žalobkyně pro kontokorent. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru poskytl údaje potřebné pro posouzení jeho úvěruschopnosti, zejména údaje o výši jeho příjmu (doloženo historií běžného účtu v [anonymizováno]) a výdajů, vyživovacích povinnostech a formě bydlení, současně prohlásil, že nemá závazky po splatnosti vůči finančnímu úřadu ani [anonymizováno], v posledních pěti letech na něj nebyl nařízen výkon soudního rozhodnutí a nejsou proti němu vedeny soudní spory v souvislosti s podnikatelskou činností. Nebyl na něj podán insolvenční návrh a na jeho majetek není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splatit spolu se smluvenými úroky 17,9 % ročně a s poplatky souvisejícími s poskytnutým úvěrem. (Zjištěno ze žádosti o poskytnutí úvěru, ze smlouvy o kontokorentu, záznamu o podpisu klienta, podmínek žalobkyně pro kontokorent a z výpisu z účtu ze dne 14. 12. 2020) 6. Na základě dodatku se účastníci od 31. 7. 2017 dohodli na navýšení úvěrového limitu na částku 40 000 Kč. Celková částka, jíž bylo nutné zaplatit, činila 42 036,79 Kč (zjištěno z dodatku smlouvy o kontokorentu č. [anonymizováno]). 7. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas (v rozporu s čl. 5 podmínek pro kontokorent nezajistil, aby se na jeho běžném účtu nacházelo dostatek prostředků pro splácení úvěru) a navíc byl dne 20. 3. 2018 zjištěn jeho úpadek. Žalobkyně proto využila svého práva a dle článku 9.2. podmínek pro kontokorent ke dni 23. 3. 2018 zesplatnila celý úvěr (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 3. 2018 včetně dodejky a usnesení o úpadku žalovaného č. j. [insolvenční spisová značka]). 8. Dlužná částka 15 394,05 Kč je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 14 570,39 Kč a smluvním úrokem ve výši 565,09 Kč kapitalizovaným za období od 5. 3. 2021 (od zrušení oddlužení žalovaného) do 23. 5. 2021 (vyčíslení pohledávky pro účely soudního řízení), zákonným úrokem z prodlení ve výši 258,57 Kč kapitalizovaným za období od 5. 3. 2018 (od prodlení žalovaného) do 19. 3. 2018 (den předcházející zjištění úpadku), a dále rovněž za dobu od 5. 3. 2021 do 23. 5. 2021 (zjištěno z výpisu z účtu a dokumentu označeného jako„ Stav dlužné jistiny a příslušenství“). Žalobkyně uplatnila i nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně a na smluvní úrok ve výši 17,9 % ročně od 24. 5. 2021 do zaplacení. Žalovaný pohledávku žalobkyně neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 15. 6. 2021 a poštovního podacího archu). 9. Na základě shora předložených listin, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní jako s poskytovatelkou úvěru úvěrovou smlouvu se shora popsaným obsahem, vyčerpal úvěrový limit, avšak řádně nesplácel. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Soud proto uložil žalovanému uhradit dlužnou jistinu úvěru včetně smluvních úroků a zákonného úroku z prodlení. 10. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla podle smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle nějž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, žalovanému úvěr za shora uvedených podmínek. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a nezaplatil žalobci úroky řádně a včas, dostal se do prodlení. Žaloba je proto důvodná. 11. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává obdobný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. 13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu.