1 C 29/2021-28 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhá určení, že se žalovaným dne 13. 3. 2020 platně uzavřela kupní smlouvu, podle které od ní žalovaný nabyl do vlastnictví ve výroku uvedený osobní automobil [tov. značka] (dále jen „automobil“ nebo „vozidlo“), a dále určení, že není vlastníkem ani provozovatelem tohoto automobilu. Žalobkyně konstatovala, že dne 13. 3. 2020 se žalovaným uzavřela kupní smlouvu o prodeji automobilu, přičemž kupní cena byla uhrazena v hotovosti při podpisu kupní smlouvy, a proto vlastnictví vozidla přešlo na žalovaného. Žalovaný, jenž se na základě článku VI. smlouvy zavázal obstarat veškeré záležitosti související s nahlášením změn vlastnictví registru silničních vozidel, tuto svou povinnost nesplnil, přestože mu žalobkyně předala veškeré potřebné doklady a následně jej urgovala. Poté žalobkyně zjistila, že vozidlo bylo ještě dvakrát prodáno dalším osobám. Ani přes pokus o komunikaci s nimi však žalobkyně přepsání údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla nedosáhla. V dubnu 2020 byla žalobkyni [stát. instituce] doručena výzva provozovateli motorového vozidla k úhradě částky 600 Kč, jelikož dne 6. 10. 2020 bylo předmětného vozidla užito k překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci [obec]. Žalobkyně byla rovněž vyzvána Českou kanceláří pojistitelů k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů, protože vozidlo nebylo v období od 22. 8. 2020 do 2. 12. 2020 pojištěno. Proto se žalobkyně domnívá, že je dán naléhavý právní zájem na určení, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva a že žalobkyně není vlastníkem ani provozovatelem předmětného automobilu. 2. Z kupní smlouvy ze dne 13. 3. 2020 a shodných vyjádření účastníků (žalovaný při jednání potvrdil, že kupní smlouva byla uzavřena) soud zjistil, že téhož dne došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalovaného, který však následně změnu vlastnictví vozidla nenahlásil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. V řízení je tedy nesporné, že žalovaná není vlastníkem předmětného vozidla. 3. Podle ustanovení § 80 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 4. Ustanovení § 104 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. 5. Na učení, že není vlastníkem vozidla, má žalovaná naléhavý právní zájem, neboť bez něj nelze v situaci, kdy žalovaná nedisponuje dokumenty vyžadovanými ustanoveními § 8 a 8a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“), dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sen. zn. 32 Odo 10/2006). Že je určovací rozsudek soudu dostatečným podkladem pro vymazání osoby, jež není vlastníkem vozidla, z registru silničních vozidel, pak potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, sen. zn. 7 As 254/2016-33. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně není vlastníkem automobilu. 6. Naopak co se týče návrhu žalobkyně na určení, že žalovaný se žalobkyní platně uzavřel kupní smlouvu, podle které od žalobkyně nabyl do vlastnictví předmětné vozidlo, soud žalobu zamítl, neboť na takovém určení neshledal naléhavý právní zájem, jelikož posouzení této věci je pouze předběžnou otázkou nutnou ke stanovení, kdo je vlastníkem dotčeného vozidla. 7. Řízení o návrhu na určení, že žalobkyně není provozovatelem automobilu, soud zastavil, jelikož jde o otázku veřejnoprávní, jejíž řešení nespadá do kompetence soudů v občanském soudním řízení, kde se projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci vyplývající z poměrů soukromého práva (srov. § 7