2 C 126/2021-33 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 25. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 1 194 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně provedla 30. 10. 2020 převoz nezletilého, který utekl z [anonymizováno], [obec], z [obce] do [anonymizováno], [obec]. K převozu do tohoto nejbližšího [anonymizováno] došlo poté, co po vypátrání nezletilého 30. 10. 2020 v [obec] zaměstnanec [anonymizováno], [obec], který byl o vypátrání nezletilého informován, uvedl, že není v silách [anonymizováno] [obec] si pro nezletilého přijet. Náklady na převoz spočívající v náhradě za použití služebního dopravního prostředku byly žalobkyní dle § 11 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb. stanoveny při ujetí 177 km na 1 194 Kč Náklady požaduje dle § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o [stát. instituce], po žalované jako zákonné zástupkyni nezletilého, kterému bylo v době převozu čtrnáct let, a žalovaná ho měla vést k řádnému životu, měla by být odpovědna i za nutnost převodu do [anonymizováno] a uhradit náklady s tím spojené. I přes výzvu k jejich úhradě z 2. 3.2021 je dosud žalobkyni neuhradila. 2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z 18. 11. 2021, č. j. 2 C 126/2021-25, nastala fikce souhlasu účastníků s rozhodnutím ve věci bez jednání a žalobkyně předložila dostatek listinných důkazů umožňující ve věci rozhodnout bez jednání, postupoval soud v souladu s § 115a o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má za prokázané, že 30. 10. 2020 byl [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [obec] v [obec] vypátrán nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození], který utekl z [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec] si nezletilého nemohl přijet vyzvednout. [stát. instituce] byl proto nezletilý odvezen do nejbližšího [anonymizováno], a to do [anonymizováno] [obec]. K převozu bylo použito služební vozidlo, [registrační značka], ujeto bylo 177 km. Žalobkyně vyčíslila náhradu za toto použití svého vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., na 1 194 Kč. Žalovaná, která je matkou nezletilého, i přes výzvu žalobkyně z 16. 2. 2021 žalobkyni žalobou uplatněný nárok neuhradila. 4. Na základě těchto skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 5. Podle § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o [stát. instituce], zajistil-li policista nezletilou osobu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské či výchovné zařízení, z kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, v kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu nebo na základě souhlasu zákonných zástupců nebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Police zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 6. Za situace, kdy nezletilý, zajištěný na svém útěku z výchovného zařízení, byl převezen [stát. instituce] na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, které nebylo dále než zařízení, z něhož nezletilý utekl, přičemž zařízení, z něhož utekl, nebylo schopno zajistit si samo odvoz nezletilého z útvaru [stát. instituce], kde byl nezletilý zajištěn, vznikla žalované jako zákonné zástupkyni nezletilého povinnost uhradit žalobkyni náklady převozu. Žalobkyně tak má vůči žalované neuhrazenou pohledávku v uplatněné výši 1 194 Kč, když žalovaná povinnost k její úhradě žalobkyni nesplnila. 7. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou její peněžitého dluhu jí zároveň dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 3. 3. 2021, kdy žalovaná již byla v prodlení s úhradou dluhu. 8. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná, kdy žalobkyně má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 1 194 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci plně úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení byla dle § 151 odst. 3 o. s. ř. stanovena dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., na 600 Kč za dva úkony po 300 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé). 10. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Za situace, kdy žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a žalované nevzniklo proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ani není osvobozena od soudního poplatku, vznikla žalované dle § 2 odst. 3 téhož zákona povinnost uhradit soudní poplatek z podané žaloby. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.