2 C 160/2021-19 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 23. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 26 750 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek] oprávněnou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Odpovědnost provozovatele vozidla je dána § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený způsobením škody dané náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Dne 3. 5. 2017 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla, [registrační značka], jehož provozovatelem ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, byl k tomuto dni žalovaný. Vozidlo bylo umístěno na parkoviště provozované žalobkyní, vyzvednuto bylo 29. 8. 2019. Odtah byl proveden na základě § 27 zákona o provozu na pozemních komunikacích, přičemž byl proveden na pokyn strážníka [anonymizováno] [územní celek] (případně příslušníka Policie ČR). V souvislosti s odtahem vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, výše ceny je stanovena nařízením [územní celek] [číslo] účinným v den odtahu vozidla vydaným na základě výměru ministerstva financí č. 1/2013 a č. 1/2014. Parkovné je počítáno za každý započatý den podle nařízení účinného příslušný den. Dluh žalovaného je tvořen částkou 1 900 Kč za odtah vozidla, parkovným za první až třetí den 250 Kč, za čtvrtý až 180. den 400 Kč a od 181. dne až do vyzvednutí vozidla 50 Kč denně. Pohledávka za období od 3. 5. 2017 do 12. 3. 2018 byla žalobkyni přiznána rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích z 18. 7. 2018, č. j. 9 C 123/2018-15. Touto žalobou byl uplatněn nárok na zaplacení pohledávky za období od 13. 3. 2018 do vydání vozu 29. 8. 2019, což činí parkovné za 535 dní po 50 Kč, celkem 26 750 Kč. Na výzvu žalobkyně k uhrazení dlužné částky žalovaný nereagoval. 2. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry. 3. Žalobkyně je na základě zřizovací listiny vydané zastupitelstvem [územní celek] příspěvkovou organizací, jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost [územní celek]. Jejím předmětem činnosti je mimo jiné provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků [anonymizováno] [územní celek] a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání (zřizovací listina žalobkyně z 9. 7. 2013). 4. Ceny za odtah vozidla a parkování odtažených vozidel byly stanoveny nařízením rady [územní celek] z 12. 2. 2013, a za nucený odtah vozidla maximální cena 1 900 Kč a za služby parkovišť určených ke střežení vozidel a to 250 Kč/den za první až třetí den, 400 Kč/den za čtvrtý až 180. den a 500 Kč/den od 181. dne (nařízení rady [územní celek] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti z 12. 2. 2013 a usnesení rady [územní celek] o jeho schválení [číslo] z 12. 2. 2013). 5. Žalovaný je od 7. 2. 2014 provozovatelem vozidla, [registrační značka] (informace [stát. instituce] z 30. 9. 2021, karta vozidla [anonymizováno]) Dne 3. 5. 2017 byl proveden odtah uvedeného vozidla na pokyn strážníka městské policie [územní celek] dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. (protokol o odtahu vozidla [číslo]) 6. Žalobkyně výzvou z 2. 6. 2017 žalovanému oznamovala, že 3. 5. 2017 došlo k odtahu předmětného vozidla a informovala ho o cenách odtahu a parkovného. Následnou výzvou z 31. 7. 2017 vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu představovaného cenou za odtah vozidla a parkovným (uvedené oznámení odtahu vozidla a výzva k jeho převzetí z 2. 6. 2017, výzva k uhrazení dlužné částky 31. 7. 2018 a dodejky). 7. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích z 18. 7. 2018, č. j. 9 C 123/2018-15, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady za odtah vozidla a dále parkovné za období od 3. 5. 2017 do 12. 3. 2018 (uvedený rozsudek). 8. Žalobou uplatněný nárok na zaplacení parkovného za následné období od 13. 3. 2018 do 29. 8. 2019 žalovaný žalobkyni i přes výzvu jejího zástupce z 11. 6. 2020 neuhradil (předžalobní výzva z 11. 6. 2020). 9. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 10. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, rozhodne o odstavení vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, policista nebo strážník obecní policie, přičemž vozidlo se odstraní na náklady jeho provozovatele. 11. V souladu s tímto ustanovením došlo dne 3. 5. 2017 k odtahu výše uvedeného vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný. Tomu tak dle citovaného ustanovení vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s odtahem a náklady na parkovné v souvislosti s umístěním vozidla na střežené parkoviště, a to v souladu s ustanovením § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení parkovného za období od 13. 3. 2018 do 29. 8. 2019, kdy došlo k vydání vozidla. Žalovaný netvrdil, natož aby prokazoval, že vozidlo nebylo na parkovišti umístěno, resp. že mu bylo vydáno dříve než žalobkyní uváděný den. 12. Výše nároku na zaplacení parkovného vychází z ceny stanovené nařízením [územní celek, a to vzhledem k tomu, že žalobou byl uplatněn nárok za období od 181. dne od přitažení vozidla na parkoviště ve výši 50 Kč za den, což za 535 dnů činí 26 750 Kč. 13. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho peněžitého dluhu mu zároveň dle § 1970 o. z. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy žalovaný již byl v prodlení s úhradou dluhu. 14. Vzhledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči němu neuhrazenou pohledávku ve výši 26 750 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 070 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 2 180 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a náhradou hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 072,40 Kč.