2 C 9/2021-26 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 22. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 833 Kč s úrokem z prodlení ve výši 54 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do 22. 10. 2020. Nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela 22. 11. 2017 pojistnou smlouvu na pojištění domácnosti [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné pojistné podmínky M -100/17. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění 23. 11. 2017 a ročním pojistným 880 Kč splatným první den příslušného pojistného období. Žalovaná uhradila pojistné pouze za první dvě pojistná období, pojistné splatné 23. 11. 2019 neuhradila. Pojistná smlouva proto zanikla 27. 2. 2020 pro neplacení pojistného. Na možnost zániku pojištění pro nezaplacení pojistného byla žalovaná upozorněna upomínkou k zaplacení dlužného pojistného z 6. 1. 2020, o zániku pojištění k 27. 2. 2020 byla informována přípisem z 13. 3. 2020. Dlužné pojistné za období od 23. 11. 2019 do 27. 2. 2019 činí 233 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení nákladů spojených s upomínáním a vymáháním v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktu neživotního pojištění, a to 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného z 6. 1. 2020 a 300 Kč za odeslání pokusu o smír z 15. 4. 2020. Celkovou částku 833 Kč žalovaná neuhradila i přes výzvu žalobkyně. 2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z 18. 1. 2021, č. j. 2 C 9/2021-16, nastala dle § 101 odst. 4 o. s. ř. fikce souhlasu žalované s rozhodnutím ve věci bez jednání a žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasila již v žalobě, přičemž žalobkyně předložila dostatek listinných důkazů umožňujících ve věci rozhodnout bez jednání, postupoval soud dle § 115a o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla 22. 11. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění domácnosti s počátkem pojištění 23. 11. 2017 na dobu neurčitou. Pojistné činilo 880 Kč ročně. Žalovaná neuhradila pojistné počínaje pojistným splatným 23. 11. 2018, a to i přes upomínku žalobkyně z 6. 1. 2020 s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě neuhrazení dlužného pojistného ani v dodatečné lhůtě do 27. 2. 2020. V sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktu neživotního pojištění byla sjednána platba 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a 300 Kč za pokus o smír po zániku pojištění. Žalobkyně zaslala žalované pokus o smír po zániku pojištění 15. 4. 2020. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná žalobou uplatněný nárok uhradila. 4. Na základě výše uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 5. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena platná pojistná smlouva dle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 2833 a násl. o. z. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalované vznikla povinnost na základě uzavřené smlouvy hradit žalobkyni pojistné ve výši 880 Kč ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila pojistné splatné 23. 11. 2019 ani na základě upomínky žalobkyně z 6. 1. 2020, v níž byla poučena o zániku pojištění, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která nečinila méně než 1 měsíc od doručení upomínky, došlo dle § 2804 o. z., k zániku pojištění k 27. 2. 2020. Žalované v souladu se smlouvou, všeobecnými pojistnými podmínkami a sazebníkem nákladů vznikla povinnost k zaplacení částky 600 Kč v souvislosti se zasláním upomínky k úhradě dlužného pojistného a dále pokusu o smír po zániku pojištění. Žalobkyně tak má vůči žalované neuhrazenou pohledávku v uplatněné výši 833 Kč. 6. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dluhu jí vznikla dle § 1970 o. z., povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku v zákonné výši za dobu, kdy žalovaná byla v prodlení s jeho úhradou. 7. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 833 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto jako důvodné zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za 2 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč.