6 C 246/2020-17 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] jako původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 20. 12. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky ke spotřebitelským úvěrům. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný doručil prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy, po prověření totožnosti žalovaného byla kladně posouzena jeho úvěruschopnost a byla mu zaslána nabídka k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, klikl na příslušnou kolonku a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o úvěru. Odesláním akceptace nabídky došlo k uzavření smlouvy. 2. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakování čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle smlouvy a poplatku ve výši 12,5 % z každé čerpané částky platit v pravidelných měsíčních splátkách odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která částka byla vyšší. Žalovaný podle smlouvy vyčerpal částku 15 000 Kč, kterou však následně vůbec neuhradil. 3. Původní věřitelka pak s žalobkyní dne 27. 12. 2019 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek a žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována. 4. Soud ve věci usnesením ze dne 26. 11. 2020 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a dále s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila s postupem soudu souhlas. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, usnesení mu bylo doručováno na adresu [adresa], zásilka byla doručena dne 12. 12. 2020. Žalovanému pak opětovně bylo ještě na jeho emailovou adresu uvedenou v žalobě zasláno stejné usnesení a žaloba dne 8. 1. 2021. Šlo o adresu [email] Ani k této písemnosti ze strany soudu mu zaslané se žalovaný nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že byly splněny zákonné podmínky pro vyhlášení rozsudku ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. a k tomuto vyhlášení došlo 27. 1. 2021. 5. Tvrzení uvedená žalobkyní v žalobě byla listinnými důkazy z její strany předloženými zcela prokázána. Postup uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru citovaný v žalobě prokazuje smlouva o revolvingovém úvěru a její obchodní podmínky. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci pak prokazuje smlouva o postoupení pohledávek. 6. Po stránce právní soud vychází z toho, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, žalovaný se před uzavřením smlouvy seznámil se všemi podmínkami smlouvy a rovněž i s obchodními podmínkami. Následně z jeho strany došlo k čerpání úvěru, porušení úvěrových podmínek a skutečnosti, že nezaplatil částku 15 000 Kč. Soud považuje žalobu za důvodnou, a proto ve výroku bod bodem I. rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného dlužnou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně úroku z prodlení, který se opírá o ustanovení § 1970 o. z., a jeho výše byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky 15 000 Kč byla 2. 3. 2019, proto byly úroky stanoveny ode dne následujícího. Splatnost celé dlužné částky pak byla žalovanému uložena do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení jejích nákladů. Náklady řízení žalobkyně představují částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, kde v daném případě sazba činí podle § 7 bod 5 vyhlášky za jeden úkon mimosoudní odměny částku 1 700 Kč. V posuzované věci zástupce žalobkyně učinil 3 úkony (převzetí a příprava, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění), žalobkyni tak náleží částka 5 100 Kč. Dále pak jde o 3 režijní paušály po 300 Kč s odkazem na ustanovení § 13 vyhlášky. Odměna za právní zastoupení je pak dále zvyšována o 21 % DPH a souhrnně náklady řízení žalobkyně představují částku 8 060 Kč. Tuto je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni, a to k rukám zástupce žalobkyně rovněž do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.