9 C 204/2021-20 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 14. 6. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 36 180,38 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím (z toho částku 5 625,14 Kč žalobkyně uplatnila na smluvní pokutě). Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdce, [právnická osoba] uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy úrok v pevné výši 1 733 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru 8 820 Kč, úhradu za administrativní činnost 1 667 Kč a poplatek za splátky v hotovosti 3 240 Kč. Celkovou částku 33 460 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 2 390 Kč, nejpozději měla být celková dlužná částka zaplacena do 15. 7. 2020 Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 16. 5. 2019, přičemž nadále zůstal dlužit na jistině částku 16 812,69 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 455,66 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru 8 188,63 Kč, na úhradě za administrativní činnost 1 552,97 Kč a na úhradě za hotovostní splátky 2 545,29 Kč. Žalovaný pak dluží 30 555,24 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky za období 16. 7. 2019 – 15. 7. 2020 ve výši 5 625,14 Kč (dle specifikace obsažené v podání žalobkyně ze dne 3. 11. 2021). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla doručena dle § 50 odst. 1 o. s. ř. dnem 1. 11. 2021, když již dne 4. 10. 2021 byla žalovanému na téže adrese postupem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. doručena žaloba. Lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř. zůstala zachována, proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Jednáno bylo zároveň v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, když tento se z jednání soudu omluvil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující. 4. Dne 15. 5. 2019 byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (č. l. 20-21 e-spisu). Na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, v souvislosti s touto skutečností se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli částku 15 460 Kč. Celkovou částku 33 460 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli ve 14 měsíčních splátkách po 2 390 Kč s tím, že první splátka je splatná nejpozději do měsíce od podpisu smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 18 000 Kč v hotovosti převzal. Pro případ nezaplacení jakékoliv splátky dle smlouvy řádně a včas byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně které je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Splatnost úvěru při zápůjční době 14 měsíců byla sjednána na 15 % ročně. 5. Ze strany původního věřitele byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy (žádost o úvěr č. l. 13), při posouzení úvěruschopnosti bylo vycházeno z údajů sdělených původnímu věřiteli ze strany žalovaného, přičemž k dispozici v době posouzení úvěruschopnosti měl původní věřitel žalovaným předložené výplatní pásky a dohodu o změně pracovní smlouvy. 6. Dne 24. 6. 2020 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek uvedených v příloze [číslo] smlouvy (č. l. 11-16 e-spisu). Pohledávka za žalovaným je uvedena v příloze smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 31 e-spisu). 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně jako věřitel svou povinnost ze smlouvy o úvěru splnil, když žalovanému poskytl sjednanou částku 18 000 Kč, jak tento stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný pak svou povinnost úvěr včetně kapitalizovaného úroku a dalších poplatků ve sjednaných splátkách řádně splácet nesplnil. Z celkově sjednané částky 33 460 Kč, kterou měl žalovaný podle smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit, se touto žalobou žalobkyně domáhala částky 30 555,24 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na svůj dluh z titulu předmětné smlouvy o úvěru zaplatil částku vyšší než 2 390 Kč, netvrdil ani, že by svou povinnost k zaplacení zbývající částky, byť částečně, splnil, případně, že by jeho dluh vůči žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci zanikl jiným způsobem. Z uvedeného důvodu pak povinnost k zaplacení částky 30 555,24 Kč, tedy částky nižší, než by odpovídala zohlednění žalobkyní tvrzené ze strany žalovaného zaplacené částky 2 390 Kč, byla žalovanému uložena tímto rozsudkem. 9. V rámci smlouvy o úvěru byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně sjednána pro případ porušení povinnosti žalovaného řádně úvěr včetně úroků a poplatků splácet smluvní pokuta dle § 2048 o. z. Nárok na zaplacení smluvní pokuty byl žalobkyní uplatněn za období 16. 7. 2019 – 15. 7. 2020 v celkové částce 5 625,14 Kč, přičemž žalobkyně při určení výše nároku vycházela vždy z aktuálně dlužné částky při zohlednění délky prodlení a jednotlivých následných částečných plateb žalovaného. Žalobkyně se smluvní pokuty domáhala za období, za které jí tato náleží, zároveň ve výši nepřesahující výši ujednanou. Proto bylo žalobě co do částky 5 625,14 Kč na smluvní pokutě vyhověno. 10. Žalobkyni byl dále přiznán úrok z prodlení, na který má právo dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se úroku z prodlení domáhala za období, za které jí tento náleží (od prvního dne prodlení žalovaného s ohledem na ujednanou splatnost jednotlivých měsíčních splátek – 16. 7. 2019), zároveň ve výši nepřesahující výši zákonnou. Pro období 16. 7. 2019 – 20. 5. 2020 byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení v kapitalizované výši 666,40 Kč a dále v zákonné výši z částky 18 268,35 Kč (součet dlužné jistiny 16 812,69 Kč a zůstatku pevně sjednaného úroku 1 455,66 Kč) od 16. 7. 2020 do zaplacení. 11. Vyhověno bylo žalobě i co do sjednaného úroku, když povinnost k jeho placení žalovaného stíhá až do úplného zaplacení jistiny úvěru. Tento úrok byl žalobkyni přiznán ve sjednané výši 15 % ročně z dlužné jistiny 16 812,69 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení. 12. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 1 390 Kč, odměna za právní zastoupení 1 500 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/93 Sb. (AT) po 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21 % DPH 378 Kč Celkem tak žalobkyni byla na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 3 568 Kč. 13. Aplikace ustanovení § 14b AT pro určení výše náhrady nákladů řízení je v dané věci odůvodněna skutečností, že předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a návrh byl zároveň podán na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobou byl ze strany žalobkyně uplatněn nárok z titulu smlouvy o úvěru. Obdobné nároky žalobkyně uplatňuje opakovaně, v žalobách dochází ke změnám pouze ve vztahu k označení účastníků, sjednané výši úvěru a výši dluhu v závislosti na ze strany dlužníka zaplacené částce. 14. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).