1 C 188/2021-15 — Okresní soud v Prachaticích

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 28 240 Kč s příslušenstvím představující příspěvek nepojištěných osob za provozování vozidel bez sjednaného pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jejichž vlastníkem či provozovatelem byl v předmětném období žalovaný. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný jako provozovatel vozidla [registrační značka] provozoval uvedené vozidlo v období od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve stejném období byla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozována i vozidla registračních značek [číslo] a [číslo]. V období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 bylo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaným provozováno i vozidlo [registrační značka]. Vlastnictví a provozování vozidla je zjištěno ze sdělení [stát. instituce], [anonymizováno], ze dne 20. 1. 2022. Porušením povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni 3 příspěvky ve výši 6 370 Kč za 98 dní, kdy nebyly vozy [registrační značka] [číslo] a [číslo] pojištěny, po 65 Kč. Výše zákonné denní sazby vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ vyhláška“. Pokud jde o vozidlo [registrační značka] vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni navíc příspěvek ve výši 7 930 Kč za 122 dní, kdy nebylo vozidlo pojištěno, po 65 Kč. Výše zákonné denní sazby vyplývá z § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky. Žalobkyni dále vznikl nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (ohledně všech výše uvedených vozů) dle § 2a vyhlášky, neboť žalobkyně žalovaného nejprve vyzvala k úhradě příspěvku (zjištěno z výzev ze dne 9. 9. 2020 a 5. 11. 2020 a upomínek ze dne 31. 12. 2020, 7. 1. 2021 a 18. 2. 2021). Žalovaný však na výzvu nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinností podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) a písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. S ohledem na shora uvedený skutkový stav, kdy žalovaný byl v uvedeném období vlastníkem či provozovatelem předmětných vozidel, přičemž zároveň nesplnil svou povinnost uzavřít ve vztahu k nim pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, stíhá jej povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný neměl v uvedeném období sjednané pojištění odpovědnosti, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že měl pojištění sjednáno. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Totéž platí o tvrzení, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jelikož nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1, 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2 odst. 1 vyhlášky, které stanoví denní sazbu pro konkrétní vozidlo příspěvku nepojištěných, a dále z ustanovení § 2a vyhlášky, jež stanoví sazbu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 130 Kč, z odměny zástupkyně za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu.