2 C 45/2022-24 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 28. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 849 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že 20. 6. 2020 řídil žalovaný na ulici [ulice] v [obec] [značka automobilu], [registrační značka], ač v době řízení byl pod vlivem alkoholu. Byl kontrolován hlídkou [stát. instituce] a v souladu s § 20 a násl. zák. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, byl příslušníky [stát. instituce] převezen k odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu pro důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření krve bylo zjištěno hladiny alkoholu v organismu 0,98g. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení si vyžádalo jízdu služebního vozidla tov. značky škoda [anonymizováno], [registrační značka], na trase [obec] [ulice] ulice – [nemocnice], celkem 4 km. Náhrada za použití služebního vozidla byla vyčíslena ve smyslu § 1 a § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. a činí 26 Kč. Za odběr odebraného vzorku uhradila [stát. instituce] [nemocnice], na základě faktury [číslo] z 22. 6. 2020 280 Kč a za rozbor vzorku na základě faktury [číslo] z 15. 7. 2020 543 Kč, celkem tedy 823 Kč Náklady za tyto úkony jsou vymáhány dle § 24 odst. 2. a 3 zák. č. 65/2017 Sb. Celkem po žalovaném požadováno uhrazení nákladů ve výši 849 Kč. Žalovaný tuto částku i přes výzvu žalobkyně neuhradil. 2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z 31. 3. 2022, č. j. 2 C 45/2022-18, nastala fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím ve věci bez jednání a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě a žalobkyně předložila dostatek listinných důkazů umožňujících ve věci rozhodnout bez jednání, postupoval soud v souladu s § 115a o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má soud za prokázané, že 20. 6. 2020 byl žalovaný kontrolován jako řidič podezřelý z požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky před nebo během jízdy ze strany [stát. instituce], kdy uvedl, že požil dva litry 11º piva, při dechové zkoušce byla zjištěna přítomnost alkoholu v dechu. Kontrola proběhla v [obec] na [příjmení] ulici. Následně byl žalovaný [stát. instituce] převezen k lékařskému toxikologickému vyšetření jako osoba podezřelá s ovlivněním návykovou látkou do [nemocnice], kde byla příslušná vyšetření provedená a byla u něho zjištěna přítomnost alkoholu v krvi 0,98 g [nemocnice], vyúčtovala žalobkyni za vyšetření žalovaného, jeho prohlídku, odběr a vyšetření vzorku fakturou [číslo] částku 279,45 Kč a fakturou [číslo] částku 543 Kč, které žalobkyně uhradila a následně výzvou z 12. 8. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě těchto částek a dále k úhradě částky 26 Kč jako nákladů za použití služební vozidla k dopravě žalovaného k předmětnému vyšetření. Žalovaný žalobkyni uplatněný nárok neuhradil 4. Na základě těchto skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 5. Podle § 20 odst. 1 písm. b) zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně před škodlivými účinky návykových látek je orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření povinna podrobit se osoba, u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 24 odst. 1 zák. č. 65/2017 Sb. hradí náklady na odborné lékařské vyšetření poskytovateli zdravotních služeb [stát. instituce], Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchově a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření nebo výzva k vyšetření, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle odst. 2 a 3 téhož ustanovení, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly, a dále náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení. 6. Žalovanému tak za situace, kdy u něho byla prokázaná přítomnost alkoholu v krvi, vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na odborné lékařské vyšetření uhrazené žalobkyní [nemocnice] a náklady na jeho dopravu do tohoto zdravotnického zařízení, celkem tedy 849 Kč. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když tyto náklady žalobkyni i přes její výzvu neuhradil. 7. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho peněžitého dluhu mu zároveň dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy žalovaný již byl s úhradou dluhu v prodlení. 8. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobkyně má vůči žalovanému neuhrazenou pohledávku ve výši 849 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci plně úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení byla v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. stanovena dle vyhlášky č. 256/2015 Sb. ve výši 200 Kč. 10. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Za situace, kdy žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a žalovanému nevzniklo proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a ani není osvobozen od soudního poplatku, vznikla žalovanému dle § 2 odst. 3 téhož zákona povinnost uhradit soudní poplatek z podané žaloby. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit tento poplatek ve výši 1 000 Kč.