2 C 8/2022-29 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 20. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 9 013 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného, bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný se stal jeho vlastníkem na základě kupní smlouvy z 11. 12. 2016 a od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu 153 dnů, kdy byla porušována povinnost pojištění vozidla a výše denní sazby podle druhu příspěvku. Žalovanému zaslala 2. 12. 2020 výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 15. 2. 2021. Žalovaný na výzvu nereagoval a příspěvek i přes upomínku z 30. 6. 2021 neuhradil. Základ příspěvku činí 7 191 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení příspěvku ohledně vozidla [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 dle výzvy odeslané 28. 1. 2021, doručené žalovanému 12. 2. 2021 z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti v období od 29. 4. 2020 do 24. 5. 2020, když základ příspěvku za toto období činí 1 222 Kč. Žalovaný tento příspěvek neuhradil ani na základě upomínky odeslané mu 21. 7. 2021. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve výši po 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. ohledně každého z příspěvků. Žalovaný žalobkyni celkovou částku 9 013 Kč neuhradil. 2. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl od 29. 4. 2020 do 24. 5. 2020 v centrálním registru silničních vozidel zapsán jako vlastník/provozovatel vozidla, [registrační značka], [VIN kód], o objemu válců motoru 1 783 cm3. Jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], o objemu válců motoru 1 598 cm3 byl v období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 v centrálním registru vozidel zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození]. Ten uzavřel s žalovaným jako kupujícím 11. 12. 2016 kupní smlouvu o koupi tohoto vozidla, přičemž dle smlouvy měl nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistit na svůj náklad žalovaný (viz uvedená kupní smlouva). Žalovaným nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by v uvedených obdobních nebyl vlastníky předmětných vozidel, ani že by v uvedených obdobích byly uzavřeny smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jejich provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků s poskytnutím lhůty k jejich uhrazení 30 dnů od doručení výzvy, a to ohledně vozidla [registrační značka] příspěvku 1 522 Kč výzvou z 28. 1. 2021 doručenou mu 29. 1. 2021 a ohledně vozidla [registrační značka] příspěvku 7 191 Kč výzvou z 2. 12. 2020 doručenou mu 7. 12. 2020. Nebylo prokázáno a žalovaný ani netvrdil, že by příspěvky uhradil. 3. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 4. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidla zapsáno v tomto registru s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odst. 2 téhož ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 téhož ustavení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 5. Žalovaný byl v době od 29. 4. 2020 do 24. 5. 2020 vlastníkem vozidla [registrační značka] a v období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 vlastníkem vozidla [registrační značka], když soud má kupní smlouvou z 11. 12. 2016 za prokázané, že se od tohoto dne stal jeho vlastníkem, přičemž nebylo možno učinit závěr, že by následně vlastnické právo k tomuto vozidlu pozbyl. Žalovaný nesplnil svojí povinnost uzavřít pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti ohledně provozu uvedených vozidel v uvedených obdobích. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. mu tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek stanovený jako součin počtu dní porušování uvedené povinnosti a výše denní sazby dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., což v případě vozidla [registrační značka] činí částku 7 191 Kč a v případě vozidla [registrační značka] částku 1 222 Kč. Příspěvky se staly splatnými na základě výzev žalobkyně (u vozidla 7C07364 výzva z 2. 12. 2020 a u vozidla [registrační značka] výzva z 28. 1. 2021), když výzvy obsahovaly náležitosti stanovené § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. 6. Žalovanému dále dle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč ohledně každého z příspěvků. 7. Celkem tedy žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 013 Kč. 8. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho peněžitého dluhu mu zároveň dle § 1970 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy žalovaný již byl v prodlení s úhradou dluhu. 9. Soud tedy uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalovanému neuhrazenou pohledávku ve výši 9 013 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.