6 C 244/2021-21 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 7 320 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Nárok na zaplacení příspěvku žalovaným je odvozován od ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona, kdy podmínkou je i doručení písemné výzvy žalovanému. Splatnost příspěvku pak nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. V dané věci žalobkyně odeslala žalovanému výzvu, splatnost nastala 6. 4. 2021. 2. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, přičemž žalovaný jako provozovatel neměl od 14. 8. 2020 do 29. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění z odpovědnosti, jak je uloženo v § 1 odst. 2 shora citovaného zákona. Vozidlo nebylo tedy celkem pojištěno 108 dnů. 3. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dnů a výše denní sazby podle druhu vozidla. Splatnost příspěvku nastala dne 6. 4. 2021. Žalovaná částka se sestává z příspěvku ve výši 7 030 Kč a dále z poplatku ve výši 300 Kč podle vyhlášky č. 205/2009, a to § 2a. 4. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, proti kterému si žalovaný v zákonné lhůtě podal odpor s tím, že k vozidlu [registrační značka] bylo pojišťovnou k 14. 8. 2020 pojištění zrušeno a vozidlo bylo nepojízdné. Ke dni 15. 7. 2021 byla zaplacena částka 11 016 Kč, i náklady řízení ve výši 2 252 Kč. 5. Okresní soud ve věci nařídil jednání na den 17. 1. 2022 a současně s předvoláním k jednání bylo žalovanému zasláno dne 17. 12. 2021 usnesení s výzvou, aby sdělil, jakou pojišťovnou došlo ke zrušení pojištění vozidla, komu a na základě jakého důvodu zaplatil částku 11 016 Kč a náklady řízení ve výši 2 252 Kč k datu 15. 7. 2021 a předložil o tom i důkazy. 6. Žalovaný se k jednání dne 17. 1. 2022 nedostavil a ani na usnesení soudu o doplnění tvrzení ničeho nesdělil. Předvolání k jednání mu bylo přitom doručeno 27. 12. 2021. 7. Žalobkyně se z jednání rovněž omluvila, a to včetně zástupce žalobkyně. 8. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků. 9. Z doplňujícího tvrzení žalobkyně pak soud zjistil, že podle informace registru vozidel, tak toto bylo provozované a nebylo vyřazeno z provozu, nebylo ekologicky zlikvidováno, ani nebylo vyvezeno do ciziny nebo převedeno. Nebyl tedy žádný zákonný důvod, pro nějž by nárok na příspěvek žalobkyni nevznikl. Žalovaný je provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla od 15. 11. 2012 do současnosti a vozidlo bylo po celou dobu zapsané jako provozované. 10. Žalovaný byl vyzýván na adresu trvalého bydliště do [obec a číslo], nejdříve výzvou k úhradě ze dne 21. 1. 2021, která mu byla doručena následující den. Poté byl vyzýván k zaplacení upomínkou [číslo] ze dne 29. 4. 2021. První výzva mu byla doručena, nachází se pod čárovým kódem přímo ve výzvě. Druhá upomínka byla vhozena žalovanému přímo do schránky a stejně pak i další upomínka ze dne 27. 5. 2021. Předžalobní výzva pak byla žalovanému doručena 2. 8. 2021. 11. Žalovaný několikrát kontaktoval zástupce žalobkyně a zaslal důkaz o zániku pojištění od pojišťovny [anonymizováno], na základě které vzniklo nepojištěné období. Z tohoto dokumentu vyplývá, že žalovaný pojistné hrazené neměl, což rovněž potvrzuje i ve svém odporu. Dále pak žalovaný namítal, že vozidlo bylo neprovozované. Tuto námitku však již nelze uplatňovat, protože od 1. 1. 2008 vstoupila v platnost novela zákona č. 168/1999 Sb., která ukládá povinnost každému vlastníkovi či provozovateli mít vozidlo pojištěné po celou dobu, kdy je zapsáno v registru silničních vozidel (a není v depozitu, zaniklé nebo odcizené či vyvezené), a to bez ohledu na faktický stav vozidla. Rozhodující je stav v registru silničních vozidel, nikoliv skutečnost, zda je vozidlo fakticky nevyužíváno. Pokud žalovaný nechtěl mít povinnost hradit pojistné, měl možnost odhlásit toto vozidlo z registru silničních vozidel a vrátit registrační značky do deposita. To se však nestalo. Proto žalobkyně musela podat žalobu. 12. Tvrzení uvedená žalobkyní v žalobě považuje soud na základě listinných důkazů z její strany předložených za prokázaná. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému zaslána na adresu [adresa], dne 21. 1. 2021 a žalovanému byla řádně doručena. Stejně tak tomu bylo i u předžalobní výzvy, která byla doručena dne 2. 8. 2021 podle data dodání zásilky ve složce sledování zásilek. Ve vztahu k ukončení pojištění pak byla do spisu založena zpráva pojišťovny [právnická osoba], ze dne 31. 8. 2020, kdy bylo žalovanému sdělováno, že smlouva [anonymizováno] [rok] [číslo] zanikla v souladu s upomínkou odeslanou pro nezaplacení dlužného pojištění ke dni 13. 8. 2020. V té době činilo dlužné pojistné 10 016 Kč. 13. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným pak soud zjistil, že žalovanému bylo dopisem ze dne 3. 8. 2021 vysvětlováno, že je povinen jako vlastník a provozovatel vozidla mít pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla po dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru vozidel, toto vozidlo, které je předmětem žaloby, pak nebylo skutečně v době tvrzené žalobkyní pojištěno. 14. Žalovanému pak bylo dalším dopisem ze dne 30. 11. 2021 emailově sděleno, že podle § 1 odst. 2 písm. a) novely zákona č. 168/1999 Sb. musí být vozidlo pojištěno po celou dobu, kdy je zapsáno v registru silničních vozidel, což u něj nebylo. Bylo mu sděleno, že u jeho osoby jsou dva případy nepojištěných období, a to od 14. 8. 2020 do 29. 11. 2020, což je předmět této žaloby a dále pak šlo o případ nepojištěného období od 13. 11. 2020 do 17. 4. 2021. Bylo mu sděleno, že je doklad o ukončení pojištění evidován, to však není doklad, který by ho zprostil povinnosti hradit příspěvek do garančního fondu. 15. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2018 pojištění odpovědnosti musí být uzavřeno ke každému vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel, a to i v případě, že takovéto vozidlo není provozováno nebo je odstaveno na pozemní komunikaci. Povinnost pojištění nemusí být splněna od okamžiku, kdy je vozidlo zapsáno do registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu, nebo od okamžiku, kdy je do registru zapsáno jako vyvezené do jiného státu. Dále pak jde o okolnost, kdy vozidlo je zaniklé, a to od okamžiku, kdy je do registru vozidel zapsáno jako zaniklé a dále od okamžiku, kdy byl [stát. instituce] ohlášen jeho okamžik odcizení vozidla. 16. Soud má za to, že shora uvedené skutečnosti, které by v tomto případě žalovaného ze zákonných důvodů zprostily povinnosti k zaplacení příspěvku, nejsou naplněny. Žalovaný jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla zapsaného v registru vozidel žádnou podmínku nesplnil a byl proto povinen i po skončení pojištění platit žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 citovaného zákona. Výše příspěvku činí 65 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Jde tak o částku 7 020 Kč při 108 dnech nepojištění, za kterou je žalován žalovaný. Dále pak k tomu se připočítává částka ve výši 300 Kč jako náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dohromady jde o částku 7 320 Kč. 17. Z odporu žalovaného pak vyplynulo, že on měl dne 15. 7. 2021 částku přes 11 000 Kč a náklady řízení platit. Žalovaný byl vyzván, aby v tomto směru své tvrzení doplnil, to se však nestalo, navíc soud poukazuje na to, že tato částka měla být zaplacena 15. 7. 2021, žaloba podaná ze strany žalobkyně byla podána až dne 23. 9. 2021. Soud má v tomto směru tedy za to, že pokud žalovaný něco platil, nebylo to na spor, který byl následně žalobkyní vyvolán. Žaloba je považována ze strany žalobkyně za důvodnou. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zaplatil žalovanou částku, přešlo na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Bylo na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas, to se však na základě skutečností shora citovaných nestalo, uvedenou skutečnost tedy neprokázal. 18. Ve výroku pod bodem I. rozsudku bylo proto rozhodnuto o povinnosti žalovaného žalobkyni dlužnou částku 7 320 Kč zaplatit, a to včetně úroku z prodlení, který vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jehož výše byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost celé dlužné částky byla žalovanému uložena do tří dnů od právní moci rozsudku. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení jejích nákladů. 20. Náklady řízení žalobkyně představují částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále pak jde o odměnu za právní zastoupení. Odměna je počítána podle vyhlášky č. 177/