6 C 61/2022-10 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 062 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 21. 12. 2015 žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku č. 1542 mezi stanicemi [obec] a [obec]. Tím se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši podle tarifu českých drah v částce 62 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu pak vyměřila společnost [právnická osoba], žalovanému přirážku ve výši 1 000 Kč v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. a tarifem českých drah. Žalovanému tak vznikla pohledávka ve výši 1 062 Kč. 2. [právnická osoba], jako původní věřitelka postoupila pohledávku včetně příslušenství [právnická osoba], reg. č. [číslo]. Smlouva byla uzavřena 15. 12. 2015. 3. Dne 4. 7. 2016 byla smlouva dále postoupena na současnou žalobkyni, postoupení bylo vždy žalovanému oznámeno. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována. 4. Okresní soud vydal elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, protože nebyl doručen do vlastních rukou žalovaného. Soud dále v usnesení ze dne 21. 2. 2022 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a dále s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila s postupem soudu souhlas již v žalobě, žalovaný se k věci nevyjádřil a soud za splnění zákonných podmínek daných ustanovením § 115a o. s. ř. vyhlásil ve věci dne 31. 3. 2021 veřejně rozsudek. 5. Tvrzení uvedená žalobkyní v žalobě byla listinnými důkazy z její strany předloženými zcela prokázána. Základní zjištění vyplývá z Potvrzení o nedodržení SPPO, ze kterého je zjišťováno, že žalovaný podepsal podpisem tohoto potvrzení skutečnost, že dne 21. 12. 2015 cestoval bez jízdního dokladu na trase vlaku [obec] [obec] a je povinen za tuto skutečnost včetně přirážky zaplatit částku 1 062 Kč. K vystavení potvrzení došlo přímo ve vlaku č. 1542. 6. Následné důkazy založené ve spisu pak dále prokazují postoupení pohledávky na žalobkyni, jak je v žalobě tvrzeno. 7. Soud vzal za prokázané, že žalovaný 21. 12. 2015 cestoval bez platného jízdního dokladu, je povinen zaplatit jízdné ve výši 62 Kč a přirážku k jízdnému, která se opírá o právní předpisy uvedené v žalobě ve výši 1 000 Kč. Souhrnně jde tak o částku 1 062 Kč, k jejíž splatnosti došlo 21. 12. 2015. 8. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zaplatil žalovanou částku, přešlo na žalovaného, bylo na něm, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdil ani neprokazoval. 9. Po stránce právní soud vyšel z toho, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ustanovení § 2550 o. z., podle které smlouvou o přepravě se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Tuto povinnost žalovaný, jak již shora citováno, porušil. Žaloba je důvodná a ve výroku pod bodem I. rozsudku rozhodl soud o povinnosti žalovaného částku 1 062 Kč žalobkyni zaplatit, a to včetně úroku z prodlení, který se opírá o ustanovení § 1970 o. z., a jehož výše byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky byla žalovanému uložena do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení jejích nákladů. 11. Náklady řízení žalobkyně představují částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále pak jde o odměnu za právní zastoupení. Odměna je počítána podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to konkrétně podle § 14b této vyhlášky, kde v daném případě sazba činí za 1 úkon mimosmluvní odměny částku 200 Kč. V posuzované věci zástupkyně žalobkyně učinila 3 úkony (převzetí a příprava, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění), žalobkyni tak náleží částka 600 Kč. Dále pak jde o 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 2 citované vyhlášky. 12. Odměna zástupkyně žalobkyně je pak dále zvyšována o 21% DPH a souhrnně náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Tuto je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni, a to k rukám zástupkyně žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že nejde o tzv. formulářovou žalobu v předmětné věci, a proto mají být náklady řízení žalobkyně počítány podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 14. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami.