6 C 62/2022-14 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 11. 2021 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 9 386 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že dne 8. 10. 2005 došlo mezi původní věřitelkou společností [právnická osoba] a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce [číslo], na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční částka ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření, což tento podpisem i stvrdil. V souvislosti s tím se žalovaný zavázal zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 10 624 Kč, a to vše v 52 týdenních splátkách po 512 Kč a poslední splátka byla stanovena na 7. 10. 2006. 2. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil a porušil své závazky. Ke dni 8. 7. 2008 provedl předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 5 640,63 Kč a dlužný poplatek 3 745,38 Kč. Po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo ničeho uhrazeno a žalovaný tak uhradil celkem částku 17 238 Kč. 3. Dne 18. 12. 2020 byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, žalovanému to bylo i písemně oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství částku 9 386 Kč a příslušenství tak tvoří zákonné úroky z prodlení. 4. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 9 386 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení do 18. 12. 2020 v částce 9 797,24 Kč a úroky z prodlení shora uvedené částky od 19. 12. 2020 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení je počítán od doby 18. 12. 2007 do 18. 12. 2020. 5. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po výzvách ze strany žalobkyně, a proto byla podána žaloba. 6. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, protože nebyl doručen do vlastních rukou žalovaného. Soud v usnesení ze dne 1. 3. 2022 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a dále s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s postupem soudu souhlasila již v žalobě, žalovaný se k věci nevyjádřil a usnesení nabylo právní moci 14. 3. 2022. Za splnění podmínek daných ustanovením § 115a o. s. ř. soud proto ve věci dne 31. 3. 2022 vyhlásil veřejně rozsudek. 7. Tvrzení uvedená žalobkyní v žalobě byla listinnými důkazy z její strany předloženými prokázána. Smlouva o půjčce uzavřená dne 8. 10. 2005 včetně smluvních podmínek k této smlouvě prokazují uzavřený smluvní vztah mezi původní věřitelkou a žalovaným a podmínky, za kterých žalovaný bude částku, kterou podpisem smlouvy v hotovosti přijal ve výši 16 000 Kč plus navazující další částky platit. Žalovaný smluvní vztah porušil, když splátky nehradil řádně a včas. 8. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je prokazována smlouvou o postoupení pohledávky s doklady o tom, že toto bylo žalovanému i doporučeným dopisem oznámeno. 9. K výpočtům provedeným ze strany žalobkyně včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 18. 12. 2020 soud výhrady nemá. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zaplatil žalovanou částku, přešlo na žalovaného, bylo na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas, žalovaný však nic takového netvrdil ani neprokazoval. Žalovanému byly písemnosti soudu doručovány řádně ve smyslu ustanovení § 49 o. s. ř., na žádnou z těchto písemností však ke dni rozhodování soudu nereagoval. 10. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný na základě uzavřené smlouvy obdržel finanční prostředky, povinnost k jejich vrácení však nesplnil. Po stránce právní vychází soud z toho, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., podle které smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Ve výroku pod bodem I. rozsudku proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit částky zde přesně specifikované, to jest včetně úroku z prodlení, který se opírá o ustanovení § 517 a následující zákona č. 40/1964 Sb. a jehož výše byla stanovena podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. a následně č. 351/2013 Sb. Splatnost celé dlužné částky byla žalovanému uložena do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení jejích nákladů. 13. Náklady řízení žalobkyně představují částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále pak jde o odměnu za právní zastoupení. Odměna je počítána podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to konkrétně podle § 14b této vyhlášky, kde v daném případě sazba činí za 1 úkon mimosmluvní odměny částku 200 Kč. V posuzované věci zástupce žalobkyně učinil 3 úkony (převzetí a příprava, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění), žalobkyni tak náleží částka 600 Kč. Dále pak jde o 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 2 citované vyhlášky. 14. Odměna zástupkyně žalobkyně je pak dále zvyšována o 21% DPH a souhrnně náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Tuto je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni, a to k rukám zástupce žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. Soud ve věci dále konstatuje, že s ohledem na to, že původní elektronický platební rozkaz vydaný soudem byl zrušen, nemá pro podstatu věci žádný význam usnesení okresního soudu ze dne 2. 3. 2022, č. j. EPR 282565/2021-17.