8 C 61/2022-10 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 9. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 679 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne 27. 12. 2019 do dne 31. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 157 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2020. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval a ničeho neuhradil. Žalovanému tak byla dne 9. 6. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů ode dne odeslání upomínky. Ani poté žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje uhradit částku ve výši 7 679 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Denní sazba činí dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 47 Kč, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 157 dní, to činí celkem 7 379 Kč. Dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu dané usnesením ze dne 22. 2. 2022, č. j. EPR 225254/2021-16, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má se za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) O tomto postupu soudu byl žalovaný poučen. 3. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaný je od 19. 8. 2019 veden v centrálním registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla AP010539, jedná se o osobní automobil s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3. Pojištění k uvedenému vozidlu sjednané s pojistitelem [právnická osoba], číslo smlouvy [číslo], bylo účinné v období od 25. 11. 2016 do 19. 8. 2019. Období bez pojištění je od 27. 12. 2019 do 31. 5. 2020, to je 157 dní. Výzvou ze dne 23. 9. 2020 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě částky 7 379 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla zaslána žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu doporučenou poštou ([anonymizováno]). Dle potvrzení [anonymizováno], byla dne 24. 9. 2020 zásilka dodána do domovní schránky. Dále byl výzvou žalovaný vyzván k úhradě nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč O zaplacení nedoplatku příspěvku do garančního fondu spolu s náklady na uplatnění příspěvku byl žalovaný vyzván dále upomínkou žalobkyně ze dne 13. 1. 2021 a předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně ze dne 9. 6. 2021 zaslanou žalovanému doporučenou poštou. 4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidle zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 2 písm. a) a písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Touto vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která v ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) stanoví, že denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně činí 47 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek je stanovena v ustanovení § 2a této vyhlášky a činí 300 Kč. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od 27. 12. 2019 do 31. 5. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3. Za toto uvedené období žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a porušil tak povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. V takovém případě je tedy žalovaný povinen zaplatit příspěvek za každý den porušení povinnosti stanovený v tomto konkrétním případě ve výši 47 Kč za den násobený počtem dní, kdy byla povinnost porušována, to je 157 dní, celkem tedy příspěvek činí 7 379 Kč. Žalovanému dále vznikla povinnost podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovaného řádně vyzvala k zaplacení příspěvku výzvou ze dne 23. 9. 2020, kdy i v řízení doložila, že tato výzva byla žalovanému doručena. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, žalovanému uložil povinnost k zaplacení částky 7 679 Kč spolu s úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč, to je 600 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a dále 21% DPH ve výši 189 Kč Celkem bylo žalobkyni přiznáno na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.